Zdroj: www.idnes.cz, www.podnikatel.cz,www.estav.cz
Dorazila bouřka a zanechala za sebou paseku na vaší zahradě. A plot to z jedné části také nevydržel. Co teď? Pravidlo pravé ruky už dávno neplatí, i když si lidé stále myslí, že ano. Dokonce neplatí přes 60 let!
Hádající se sousedé
Rozhrada, co to je
Pod tímto pojmem si můžete představit cokoliv, co rozděluje dva pozemky vedle sebe. Nemusí to být pouze plot nebo klasická zeď, ale i potůček nebo strouha.
Lidé používají k přepažení pozemku živý nebo neživý plot. Každý má své výhody i nevýhody.
Plot živý – výhodou živého plotu je hlavně to, že krásně zapadne do krajiny. Pokud nebudete kupovat extra drahé kusy rostlin, vyjde vás metr plotu zhruba na 150,-. Nevýhodou může být to, že na vysoký plot se musí čekat. Samozřejmě si můžete zakoupit již vysoké rostliny, ale bude vás to stát dost peněz. Další nevýhoda je, že pokud uhyne jedna rostliny z plotu, bude na místě nevzhledná díra. Pro líné jedince je živý plot absolutně nevhodný, protože se musí pravidelně upravovat.
Plot neživý – lze si vybrat ze široké škály materiálů. Některé jsou velice zajímavé! Vydrží vám dlouho, nemusíte se o něj starat. Zaplatíte za něj pár tisíc (v případě obyčejného pletivového plotu), ale i pár stovek tisíc (kovový plot na zakázku například).
Plot - je mezi námi. Ale kdo jej opraví?
Při stavbě nového plotu nemusíte ohlašovat na stavební úřad nic, pokud nepřesáhne výšky dvou metrů, nebo nehraničí s veřejným prostranstvím. Ani od souseda souhlas nepotřebujete, ale je vhodné to alespoň sousedovi oznámit, v rámci dobrých sousedských vztahů.
I když… dobré vztahy mezi sousedy za chvíli budeme znát možná jen z filmů a pohádek, jak se mi zdá. Ano, sousedé se navzájem udávali samozřejmě i dříve, ale tato podivná doba plná shonu a nervozity se podepisuje i na jednání lidí s okolím, a těch špatných vztahů je více a více. To mi jistě dáte za pravdu.
Vlastnictví plotu
Vlastníkem plotu se stává ten, kdo jej postavil – pokud je jasné vlastnictví. Ale co když zeď mezi sousedy stojí 50 let a nikdo teď už neví, který dědeček ho stvořil? V tomto případě rozhrada spadá do společného vlastnictví majitelů sousedících pozemků. A jak to u zákonů bývá, i zde jsou výjimky. První zní, že pokud má zahrada dvojitý charakter (např. dva ploty vedle sebe), každý se stará o svůj plot. A jak je psáno na začátku odstavce, druhá výjimka se vztahuje na postavení plotu jedním ze sousedů – tím pádem je plot jeho a musí o něj pečovat.
Pokud zeď stojí přesně na rozhraní obou pozemků, pak vlastníkem jsou obě strany bez ohledu na to, kdo zeď postavil. Náklady by měly nést společně.
Dobré sousedské vztahy jsou k nezaplacení
Nově: společné rozhrady
Nový Občanský zákoník ze dne 1.7. 2021 zní tak, že rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné. Společnou zeď může každý za sousedů užívat do její půlky, ale nesmí nijak ohrozit půlku zdi souseda.
Pokud není hranice pozemku znatelná, nebo je pochybná, oba sousedé mohou požadovat od soudu, aby tuto hranici určil podle poslední pokojné držby (pokojná držba je stav, kdy osoba vykonává právo pro sebe, aniž by byla kýmkoli v této držbě rušena).
Jestli ani toto nelze zjistit, soud se bude rozhodovat podle slušného uvážení.
