Stejně důležitá může být také úvaha o nutné údržbě plotu. Živý plot vyžaduje pravidelný sestřih, prkna je zase třeba natírat...

Rozhodující při volbě bývá samozřejmě cena.

Levné řešení: pletivo

Oplocení pletivem stále nabízí přijatelný kompromis mezi vzhledem, užitkem a cenou. Plot z pletiva chrání pozemek před nevítanými návštěvami lidí i zvířat, je levný a nevyžaduje skoro žádnou péči − za standard se již dlouho považuje pletivo pozinkované a chráněné plastovou vrstvou. Bez jakékoli údržby a natírání vydrží kolem dvaceti let.

Dlouhá životnost pletiva s plastovým povrchem je zaručená jen za předpokladu,že vrchní vrstva není poškozena.

Běžný metr stojí podle výšky, typu a síly drátu zhruba od 40 do 100 korun. Prodává se v několika základních odstínech, mezi ty nejžádanější patří hnědá či tmavě zelená.

Při výměně za původní pletivo, na kterém se již podepsala koroze, doporučují odborníci zároveň koupit nové sloupky. Nejlépe komaxitované, které také není třeba natírat. Jejich cena se pohybuje kolem 200 korun za kus.

Při napínání je třeba s pletivem manipulovat opatrně, aby povrch drátu zůstal neporušený.

Klasikou zůstává dřevo

Druhým nejrozšířenějším materiálem pro výrobu plotů je dřevo. Poskytuje množství variant – od klasických planěk různé délky, přes vodorovně upevněné fošny až po zcela neprůhledné bednění.

Budete-li plot skládat po plaňkách, počítejte s tím, že jedna podle délky může stát zhruba padesátikorunu. Náklady lze snížit nákupem hrubého materiálu a jeho opracováním svépomocí. K tomu je však zapotřebí vhodné nářadí, například hoblovačka, bruska aj. Také se dají koupit celá prefabrikovaná plotová pole ze dřeva, každé nejméně za několik set korun.

Nezapomínejte ani na podpěrné sloupky – můžete vybrat dřevěné, kamenné či kovové.

Dřevo je materiál léty prověřený a hodí se prakticky ke každému domu. Má-li se stát dokonalou ozdobou, je třeba dodržet dvě základní podmínky:

  • správně plot postavit,
  • pravidelně se o něj starat.

Podezdívka

Pro dodržení první podmínky se nesmí dřevo dotýkat země, protože v přímém kontaktu s půdou hnije. Pod koncem plaňky by tak měl zůstat prostor aspoň 10 až 15 centimetrů. Mnohem odolnější je však dřevěný plot na betonové podezdívce.

Dá se vybudovat ze ztraceného bednění a betonu, použít lze i suché směsi, které stačí pouze rozmíchat s vodou. Další možností jsou hotové betonové obrubníky zapuštěné zčásti do země. Existují i speciální podezdívkové plotové dílce, například v podobě betonových desek, které stačí poskládat mezi ukotvené sloupky.

Natírání

Ale také na podezdívce je nutné dřevěný plot jednou za dva až tři roky natřít. Před nanášením barvy nejprve odstraňte hrubé nečistoty, například železným kartáčem nebo vibrační bruskou.

K natírání se nejlépe hodí vodou ředitelné lazurovací laky či jiné vodou ředitelné nátěry, které jsou pružné a mají dlouhou životnost.

Který odstín vybrat? Ty tmavší mají více pigmentu, jenž chrání dřevo lépe než světlý odstín. Bezbarvý lak bude naopak vyžadovat velmi častou obnovu.

Včasnými a kvalitními nátěry lze plot udržet dlouho v kondici. Nový nátěr by měl mít nejméně tři vrstvy. Zejména vodorovné plochy, na kterých po dešti zůstává voda (například horní hrana dřevěných trámků u vrat), vyžadují pečlivé nátěry ve více vrstvách.

Začíná doba plastová?

Plaňky z umělé hmoty podobně jako plastová okna slibují dlouhou bezúdržbovou životnost. Přitom vypadají jako hladce opracované a natřené dřevo, mohou se lišit profilem horního zakončení i šířkou. Na výběr bývají barvy cihlová, hnědá, šedá, zelená, černá i bílá. Plotovky některých značek jsou k dostání také v odstínech různých dřevin.

Plastové plaňky z plastu stačí pouze omýt vodou, tedy pokud to neudělá vydatný déšť. Při osazování plotu plastovými plaňkami lze využít stávající podezdívku a sloupky.

Cena za plast však převyšuje dřevěné plaňky asi dvakrát až třikrát, součástí systémů bývají další díly od plastových hranolů přes speciálních šrouby s krytou hlavicí až po krytky jednotlivých planěk. Plotové pole o délce 2,5 m a výšce planěk kolem jednoho metru pak může přijít zhruba na pět tisíc korun.

Jaroslav Mikeš