Příprava půdy před výsadbou růží

Nejméně měsíc před sázením připravíme půdu: důkladně ji zryjeme, přidáme orga­nický materiál a necháme ji sednout. Ani teď ještě není na tuto práci pozdě, ale možná budeme muset půdu připrave­nou k sázení mírně zválcovat a tím zhutnit.

Písčitá, stejně jako jílovitá zem, v létě rychle vysychá, což ovlivňuje kvetení a zdra­ví růží. Musíme proto udělat potřebná opatření, aby půda zadržovala více vody. Zapracujeme do ní velké množství dobře vyzrálého hnoje, kompostovky nebo listovky, abychom zvýšili podíl humusu a podpořili prospěšné bakterie napomá­hající růstu kořenů.

Vždy na jaře růže důkladně nasteleme alespoň osmicen­timetrovou vrstvou dobře vyzrálého hnoje. Na jaře a během léta rostliny prů­běžně hnojíme, protože lehké půdy rychle ztrácejí živiny

Výsadba prostokořenných růží

Před výsadbou prostoko­řenných růží přehrábne­me povrch půdy vidlemi, abychom rozmělnili všechny hroudy a odstranili plevel. Po celé ploše rozhodíme hnojivo pro růže a zapracujeme ho vidlemi nebo motykou. Nakonec uhrabeme půdu do roviny a krátkými tyčkami si označíme umístění růží.

Základní metoda výsadby je stejná u všech růží. Co nejdříve rostliny rozbalíme a zkontrolujeme jejich zdra­votní stav. Pokud budou mít suché kořeny, postavíme je na hodinu nebo dvě do vědra s vodou. Jestliže je nemůže­me zasadit hned, založíme je do půdy, aby kořeny zůstaly vlhké až do sázení. (Je-li příliš vlhké nebo chladné počasí, můžeme nechat rost­liny založené až do března.)

Před sázením růže upravíme a sestřiháme. Každý výhon zkrátíme na tři až pět oček (pnoucí růže asi na 1,2 m) a odstraníme všechno odum­řelé dřevo a slabé výhonky. Všechny hlavní kořeny na konci zkrátíme o pět až osm centimetrů.

Po umístění růže na připra­vené stanoviště se ujistíme, že je rostlina stejně hluboko jako původně, s hlavou (širší stonek těsně nad kořeny) těsně pod povrchem půdy. Jáma by měla být dostatečně velká, aby se do ní pohodlně vešly kořeny rozprostřené na malý kopeček zeminy. Opatrně a po troškách na kořeny nasypeme vykopa­nou zeminu. Čas od času při tom rostlinou zatřeseme, aby zemina vyplnila všechny prostory mezi kořeny. Když je jáma plná, půdu kolem rostliny přitiskneme nebo sešlápneme a povrch půdy urovnáme.

Aby se jim dařilo dlouhodobě

Jestliže růžím správně připra­víme půdu, pečlivě je zasadí­me a budeme pečovat o jejich zdraví, bude se jim na jednom stanovišti dobře dařit velmi dlouho. Obecně růže dávají před­nost mírně kyselé půdě. Váp­nité půdy, případně nadbytek vápnitého hnojiva mohou vést k nedostatku nezbytných živin, což poznáme podle žloutnutí listů a slabého růs­tu. Pokud máme zahrádku se zásaditou půdou, pěstujeme spíše staré odrůdy růží (např. damašské nebo pižmové), které jsou vůči vápnité půdě tolerantnější.

Půdu před výsadbou zpracujeme důkladně a do hloubky. Růže sice mají rády těžké půdy, ale ty někdy špatně odvádějí vodu. Proto jim musíme zajistit dobré vsa­kování, neboť přemokření je pro růže osudné. Lehké půdy upravíme, abychom předešli letnímu vysychání.

Sázíme pokud možno opravdu silné rostliny s velkým množstvím kořenů a zdravými stonky; dobré je dát přednost odrůdám odol­ným vůči chorobám.

Při výsadbě postupujeme pečlivě. Jestliže mají růže suché či poškozené kořeny, můžeme očekávat následné potíže. Stejně dopadneme, pokud je vysadíme příliš hluboko nebo naopak mělce, příliš nahusto nebo pod stromy, či kolem nich špatně sešlápneme půdu. Důležitá je i hojná zálivka, než se kořeny chytnou.

Růže zastřihujeme tak, aby nebyl keř příliš hustý a mohl jím dobře proudit vzduch, čímž předejdeme chorobám. U sadových a mnohokvě­tých růží se ale vyhýbáme radikálnímu řezu. Všechny prořezané větve včas odstra­níme, aby nebyly zdrojem infekce. Přihnojujeme speciálním draselným hnojivem, vyhýbáme se však hnojivům s velkým obsahem dusíku, která podporují růst měkkých stonků náchylných k napade­ní chorobami a škůdci.