Talovín zimní (Eranthis hyemalis) pochází z jižní Evropy. U nás je již po mnoho století s oblibou pěstován, občas dokonce zplaňuje a objevuje se ve volné přírodě. Je kolem 10 cm vysoký. Až 4 cm velký květ se rozvíjí již v únoru a březnu a je pokladem nejen pro nás, ale i pro první vylétnuvší včelky a čmneláky. Pokud teplota klesne pod nulu, květ se zavře a trpělivě čeká na oteplení. Příbuzný Eranthis tubergenii kvete o něco později.
Talovín zimní (Eranthis hyemalis)
Pěstování talovínů
Talovín zimní (Eranthis hyemalis)
Talovínům prospívá humózní, vlhčí půda. Ideálním místem je kyprá půda pod listnatými stromy, jejichž holými větvemi zjara prostupuje dostatek slunce, a jejichž opadané listy ho na podzim přikryjí jako peřina. Je ideální součástí stínomilných trvalkových záhonů – kvítka talovínů je ozdobí, zatímco velké trvalky ještě spí. Můžeme ho vysadit i do louky, zvláště pokud je vlhčí.
Hlízky sázíme v září a říjnu do hloubky 5-8 cm, 10-15 cm od sebe. Před výsadnou je můžeme na pár hodin namočit do vody. Pozor na to, že jsou, stejně jako celá rostlina, jedovaté – ostatně, talovíny patří do čeledi pryskyřníkovitých.
Talovínu svědčí vyšší obsah vápníku v půdě, můžeme ho proto přihnojit dřevěným popelem, který dodá i další prospěšné minerály.
Zahrada rozkvétá již v únoru - otužilý talovín kvete velmi časně
Na rozdíl od ostatních jarních cibulovin a hlíznatých rostlin, které snadno zplaňují, se talovín nemnoží dceřinými hlízkami, ale semeny. Pokud v době dozrávání semen necháme plošky půdy mezi rostlinami odkryté, a poté je nenecháme vyschnout, samovýsevu napomůžeme. Vzhledem k tomu, že talovín pěstujeme jako původní, neprošlěchtěný druh, je potomstvo stejné, jako rodičovské rostliny. Množit ho můžeme i dělením trsů.
