Molice skleníková zvětšená lupou.
Zdroj: Catherine Eckert / Shuterstock.com

Nejčastější škůdci pokojových rostlin: jak je poznat a zlikvidovat

Zvýšenou pozornost bychom měli v zimním období dopřát pokojovým rostlinám. Pokud se nám podaří odhalit případné škůdce včas, mnohem snáze se jich zbavíme. Jak škůdce poznat a co na které nejvíce zabírá?

Základní potřebou většiny rostlin je vysoká intenzita denního světla, ale pozor, nemělo by to být přímé sluneční záření, které především za poledne může listy popálit. Dalším velmi důležitým požadavkem je proudění vzduchu, takže nenechávejme rostliny zavřené v nepoužívaném pokoji.

Pokojovky také nemají rády velké kolísání teploty.

I když některé rostliny snášejí ústřední topení lépe než jiné, většina jich postrádá především vzdušnou vlhkost, proto nezapomínejme na zvlhčovače na radiátorech.

Jak zalévat?

Správná zálivka pokojových rostlin je klíčová

Je třeba vědět, kolik vody konkrétní rostlina potřebuje a zalévat ji jen tak často, jak je to nutné. Většina rostlin totiž dobře snese suché období, ale naprostá většina pokojových rostlin hyne kvůli nadměrné zálivce. Pokud již rostlinu přemokříme, nechme ji vyschnout přirozeně, ve vzdušné místnosti. Nesnažme se proces urychlit přenesením rostliny do tepla či na slunce.

Mnozí pěstitelé se dopouštějí chyby také tím, že zalévají často a málo. Rostliny mají však rády pořádnou zálivku následovanou sušším obdobím, během kterého se může do půdy dostat vzduch a kořeny tak mohou dýchat.

Hnojení

Během vegetace je nutné rostliny přihnojovat. Na trhu si můžeme vybrat z celé škály především tekutých kombinovaných hnojiv, která jsou většinou velmi kvalitní a spolehlivá. Rostliny můžeme přihnojovat i postřikem na list. Při dávkování dodržujme množství stanovené v návodu, přehnojení rostlinám neprospěje. Správně hnojené rostliny však budou v dobré kondici a lépe přečkají zimní období.

Choroby a škůdci

Největším problémem zimního období je výskyt chorob a škůdců. Chceme-li rostliny zachránit, přicházejí ke slovu většinou postřiky. K dostání je celá řada velice účinných chemických přípravků, je však nutné aplikovat je v uzavřené místnosti, kde nejíme, neodpočíváme a kde se nepohybují děti a domácí zvířata, což dodržet je v bytových podmínkách téměř nemožné. Vdechování výparů z těchto přípravků či přímý kontakt s nimi je totiž škodlivé zdraví.

Žluté lepové desky pomohou zachytit dospělé smutnice.

Mnohem zajímavější řešení nabízejí ekologické, pro zdraví lidí i domácích zvířat neškodné prostředky.

Fuchsie napadená molicí skleníkovou.

Škůdce lze polapit

Základem ochrany jsou vizuální lapače škůdců. Jsou to plastové trojúhelníčky, opatřené nevysychavým lepidlem. Prodávají se ve žluté a modré barvě – zbarvení je cílené, vychází totiž z citlivosti hmyzu na různé barvy.

  • Žluté slouží k odchytu molic, mšic či smutnic.
  • Modré zabírají na třásněnky.

Mravenec u kolonie červců.

Lapač stačí zapíchnout do květináče, nebo ho na drátku zavěsit přímo na rostlinu. U rostlin by měl být umístěn celoročně. Když už je celý polepený škůdci, je nutné jej včas vyměnit za nový. Tímto jednoduchým způsobem lze velmi snadno zabránit kalamitnímu přemnožení výše jmenovaných škůdců.

Postřiky

Postřik používáme včas, už při výskytu prvních jedinců. Tím předejdeme kalamitnímu zamoření škůdci, jejichž likvidace po přemnožení bývá obtížná.

pouhým okem vidíme jen bílé pavučinky, po zvětšení i jejich původce - svilušky na citroníku

Lapače však mnohdy nestačí. Místo insekticidů jsou v bytových podmínkách vhodné přípravky na bázi řepkového oleje. Z koncentrátu připravíme podle návodu roztok a rozprašovačem ho aplikujeme na rostlinu. Aby měl roztok lepší smáčivost, vyplatí se, především u listů s voskovým povlakem, přidat do roztoku smáčedlo nebo pár kapek saponátu. Na listech se pak netvoří jednotlivé kapičky, které snadno stečou, ale celý povrch rostliny se rovnoměrně pokryje vrstvou postřikové kapaliny. Napadené listy ošetřujeme i na spodní straně.

Mšice škodí i na pokojových rostlinách.

Olejový film likviduje především mladší vývojová stadia molic, mšic, smutnic, červců, třásněnek a puklic, včetně jejich vajíček. Postřik je však nutné pravidelně opakovat, asi v desetidenním intervalu.

Fíkus malolistý (benjamín) napadený třásněnkami.

Mechanická likvidace puklic

Ze všeho nejtěžší je zbavit rostliny puklic. Povrch těla těchto škůdců je chráněn ochranným voskovým štítkem, který zabraňuje pronikání přípravku.

List rostliny silně napadené puklicemi.

Většinou nezbude nic jiného, než trpělivě mechanicky otírat rostlinu štětečkem či vatou namočenou ve slabém roztoku lihu nebo mýdla. Důkladně musíme odstranit dospělce a smýt mladší vývojová stadia puklic.

Akční letáky