Čeleď áronovitých (Araceae) zahrnuje celkem asi 50 rodů, jejichž společným znakem je stavba „květů“ tvořených různě zbarveným toulcem a palicí složenou z mnoha malých kvítků.
Mezi áronovitými najdeme mnoho známých a dlouhá léta běžně pěstovaných pokojových rostlin, jako jsou například monstera, anturium, filodendron, zmijovec, lopatkovec, difenbachie nebo kala. V poslední době začaly nabídku pokojových rostlin z čeledi Araceae doplňovat i některé atraktivní „novinky“ z rodů alokázie (Alocasia) a kolokázie (Colocasia).
listy Alokázie
Alokázie a kolokázie se u nás běžně pěstovaly již před mnoha desítkami let, ale, jak už to u mnoha rostlin bývá, upadly téměř v zapomnění, postupně vymizely z nabídek květinářství i z našich bytů a dlouhá léta jsme je mohli vídat jen v expozicích botanických zahrad. Důvodem byly podmínky, které jsou nutné k jejich pěstování. Ke zdárnému vývoji vyžaduje většina druhů vyšší vzdušnou vlhkost, a protože rostliny dorůstají větších rozměrů, nebyly příliš vhodné pro pěstování v menších a suchých (hlavně panelových) bytech. Poslední dobou se k nám však začaly některé druhy a kultivary opět dovážet a málokdo odolá, aby si je nekoupil, protože patří mezi nejkrásnější rostliny okrasné listem. Navíc byly pro pěstování v bytech zvlášť vyšlechtěny kultivary, které snesou i nižší vzdušnou vlhkost.
Alokázie s obřími listy
Tyto byliny vynikají velkými barevnými listy dlouhými i přes 40 cm, jež zdobí výrazné vzorováním. Mají šípovitý až srdčitý tvar a vyrůstají na dlouhých řapících kolem kratšího kmínku. Jejich domovinou jsou tropické pralesy jižní Asie a Malajsie. Rod zahrnuje kolem 60 botanických druhů, některé jsou stále rostoucí, jiné na zimu zatahují.
Pěstování
Nejčastěji pěstovaná je Alocasia cuprea a její kultivary. Vrchní stranu šípovitých listů má lesklou, tmavozelenošedě zbarvenou s výraznou šedostříbřitou žilnatinou, spodní strana listů je zbarvena fialovočerveně.
listy Alokázie
obrázek z archivu ireceptar.cz
- Rostlinu pěstujeme při běžných pokojových teplotách (kolem 20–25 ˚C).
V obchodech se nejčastěji setkáte s kultivarem „Polly“, se sytěji vybarvenými a vykrojenými listy. Je celkově odolnější a snáší i sušší vzduch.
- Vyhovuje jí polostinné místo.
- Nejlépe se jí daří v lehkém hlinitopísčitém substrátu s přídavkem rašeliny (nejlepší je směs zahradní zeminy, písku a rašeliny v poměru 1:2:2).
- V době vegetace (asi od dubna do konce října) rostlina vyžaduje dostatek vláhy (musí mít stále vlhký, avšak ne přemokřený substrát) a pravidelné hnojení 1x za týden.
- Alokázii prospívá vyšší vzdušná vlhkost a rosení.
- Rostliny množíme výsevem nebo dělením.
Tento druh na zimu zatahuje a přežívá pouze díky zásobám z podzemní hlízy. Proto koncem října postupně omezíme zálivku, substrát necháme vyschnout a rostlině začnou postupně odumírat listy. Ty ale odstraníme až po úplném seschnutí, protože si z nich rostlina stahuje do hlízy zásobní živiny. Hlízy uchováváme přes zimu bez substrátu na suchém místě.
Nezatahující druhy (např. A. veitchii, A. sanderiana) pěstujeme celoročně stejně jako A. cuprea v době vegetace, v zimě je ale hnojíme pouze jednou za měsíc.
