Kuličky s příjemnou barvou pálené hlíny můžete využít na mnoho způsobů. Poslouží jako lehká drenáž na dně pěstebních nádob, jako vkusná dekorace na povrchu květináčů, truhlíků i záhonů a dokonce může nahradit i pěstební substrát.
Keramzit patří k oblíbeným materiálům používaným při pěstování nejrůznějších rostlin. Slouží ovšem i k tepelné izolaci střech domů, jako filtrační materiál pro vodní hospodářství nebo k dekorativním účelům při aranžování a pod. Je to zkrátka univerzální, zdravotně nezávadný, lehký přírodní materiál, který lze využít nejrůznějšími způsoby.
Z čeho a jak se vyrábí?
keramzit
Keramzit se vyrábí úpravou speciálního druhu jílu, tzv. cyprisu. Jíly se nejprve zpracovávají nahrubo drcením na kladivovém drtiči, pak následuje mletí pro zjemnění struktury. Po těchto operacích se vzniklá směs nechá nějakou dobu odležet v meziskladu. Konečným krokem je granulace, kdy se rozemletá směs protlačí šnekovým strojem přes síto, čímž vzniknou malé úlomky, které následně tepelně expandují v peci při teplotě vyšší než tisíc stupňů. Barva vypáleného keramzitu je hnědá, červenohnědá nebo našedlá podle barvy vstupní směsi. Vypálené granule jsou tříděny do několika velikostí.
Substrát, drenáž i dekorace
keramzit
Hlavním kouzlem keramzitu je jeho velmi snadné použití. Můžeme jej využít při hydroponii, jako účinnou drenáž do spodní části květináče nebo jako jednoduchou dekoraci na povrch substrátu v květináčích, truhlíkách, korytech nebo dokonce i k mulčování na záhonech. Svým vzhledem a barvou se hodí napříkald k sukulentním rostlinám.
Pro drenáž volíme vždy větší frakci kuliček, nejlépe okolo osmi až deseti milimetrů v průměru. Ochráníme tím veškeré rostliny v nádobách před uhníváním a chorobami kořenů při přelití. Z drenážované části květináče nebo jiné pěstební nádoby se totiž voda odpaří rychleji než ze substrátu a kořeny nestrádají nedostatkem vzduchu.
Pěstování v keramzitu
Keramzit lze dokonce použít i místo substrátu – jde o v podstatě hydroponické pěstování, ale rostliny mají v kuličkách keramzitu oporu a ke kořenům se také lépe dostane vzduch.
- K přechodu na pěstování rostlin v keramzitu volíme období jarního přesazování.
- Vždy vybereme květináč větší alespoň o 8 cm, než byla původní nádoba.
- Na dno nádoby nejprve nasypeme zhruba pěticentimetrovou vrstvu keramzitu.
- Přesazovanou rostlinu opatrně vyjmeme z původního květináče a vložíme ji do nádoby nové, kde jsme vytvořili drenáž.
- Kuličky nasypeme i do volného prostoru, který zbývá mezi stávajícím balem rostliny a stěnou květináče.
Podobné vlastnosti jako keramzit má seramis. Vyrábí se rovněž tepelnou expandací jílu. Díky porézní struktuře podobné antuce umožňuje, aby se ke kořenům dostala vlhkost a vzduch a tím se udržovalo správné mikroklima.
