Kvetoucí větvičky dřevin ve váze: Jak je doma rychlit?
7. 2. 2018

Kvetoucí větvičky dřevin ve váze: Jak je doma rychlit?

Pokud si přirychlíte větvičky třešně, višně, sakury, forzýtie, dřínu, kdoulovce či vonné kaliny, můžete se uprostřed zimy těšit z malého jara ve váze. Jak je odebrat a probudit?

Pro rychlení se hodí všechny dřeviny kvetoucí do počátku května. Čím blíže budeme k předpokládanému datu kvetení v přírodě, tím bude výsledek lepší - otevře se více poupat najednou.

rychlené větvičky mandloně

Jak poznat květní pupeny?

Zdaleka ne všechny pupeny na keři nesou zárodky květů; z většiny jsou listy. Květuschopné pupeny bývají kulatější a nahlučené blízko sebe (třeba u třešní). Zlatice kvetou až jako dvouleté větve. Květuschopné pupeny nalezneme spíše na jižní nebo osluněné straně koruny. Pro rychlení nepoužitelné jsou dlouhé jednoleté přímé výhony uprostřed koruny. V přísně tvarovaných živých plotech dřeviny nekvetou s určitou výjimkou u zlatic. Někdy je možné si vhodné větvičky vybrat po řezu ovocných stromů (i meruňky a broskve).

Kdy řezat?

Pro nakvétání je důležité, aby v přírodě nejprve proběhlo dostatečně dlouhé období nízkých teplot, teprve pak můžeme větvičky řezat. Různé dřeviny mají pochopitelně různé nároky na teplotu a i délku tohoto období. Obecně se dá říct, že na podzim musí být asi 30 dní, kdy teplota poklesne na 5 °C. Mrazy jsou sice vhodné, ale nesmí být zase tak velké, aby budoucí květy zničily. První termín pro řez bývá už začátkem prosince, řezat můžeme pochopitelně i v lednu a v únoru; víme, že čím později větvičky řežeme, tím spíše vykvetou. Úspěch také pochopitelně závisí na správném výběru těch květuschopných větviček a na správném postupu rychlení.

Jak při rychlení postupovat?

Když je v bytě příliš suchý vzduch, větvičky ve vázách zasychají, hlavně na počátku rychlení. Abychom byli úspěšní, dodržíme následující postup:

  • Větvičky sakury jsou vev váze okouzlující, k rychlení se velmi hodí

    Větve dlouhé alespoň 50-80 cm svážeme do svazků a necháme je několik hodin zvolna rozmrznout.
  • Pak je dáme přibližně na 12 hodin celé do vody teplé 30 °C. Uložíme je na noc třeba vodorovně do vany. Teplota bude pomalu klesat.
  • Druhý den větve zabalíme do mikroténového sáčku a kolmo postavíme do vyšší nádoby (třeba do vědra) do místnosti teplé alespoň 20 °C, na světle nezáleží.

Když nemůžeme či nechceme tuto proceduru podstupovat, je vhodné větvičky alespoň občas z vázy vytáhnout a osprchovat.

Vodu vyměníme po pěti dnech, nebo jakmile se začne kalit. Konce větviček při tom asi o 3 cm zkrátíme. Zahradníci při přípravě většího množství větví přidávají do vody v přesných množstvích cukry, soli a desinfekční látky, ale doma by to byla zbytečná komplikace, vystačíme s čistou vodou.

Už kvetou!

I broskvoň lze rychlit, u nás je však vzácnější nežli třešně

Za týden či dva začnou větve výrazně rašit. Při pokusném rychlení se dokonce u zlatic již jedenáctý den objevovaly první rozevřené květy. U třešní, slivoní a jabloní to trvá asi dvacet dní. Když se začne rozevírat přibližně třetina poupat, naaranžujeme větve do váz. Pěkně působí jak kytice z jedné dřeviny, tak kombinace více druhů. Je vhodné i společné aranžování s rychlenými cibulovinami. Pokud je to možné, umístíme hotové dílo do místnosti s nižší teplotou, aby květy vydržely déle. Vázy občas mlžíme a odstraňujeme odkvetlé větvičky.

Dřeviny vhodné k rychlení

Klasické barborky jsou větvičky zahradních třešní, případně višní. Stejně dobře ovšem poslouží i třešeň ptáčnice (Prunus avium), které rostou u polních cest nebo na okrajích lesů. Nejspíše v městských stromořadích potkáme často plnokvětou sakuru (Prunus serrulata). Další příbuzné druhy nalezneme v zahradách jako keře. Jsou to zejména višeň kurilská (Prunus kurilensis), trojlaločná (Prunus triloba) a žláznatá (Prunus glandulosa). Pokud pěstujeme příbuznou mandloň nízkou (Amygdalus nana, syn. Prunus tenella), obětujeme na rychlení také několik větviček. Venku tento jen do metru vysoký keř pokrývá počátkem dubna záplava jemných růžových květů.

Zlatice nevybledne

rychlená forzýtie, zlatice

Ideální a nejspolehlivější dřevinou pro přirychlování (a to již i na Vánoce) jsou zlatice (Forsythia x intermedia, Forsythia suspensa), kterým se lidově říká zlatý déšť. U nás se pěstují v několika odrůdách, které se celkem nepatrně liší sytostí žluti i raností, ale to pro naše rychlení není podstatné. Zatímco růžové květy jiných dřevin často při zimním rychlení blednou, u žlutých zlatic to nehrozí.  

Velmi dobře a rychle rozkvetou dřín obecný (Cornus mas), pravý žlutě kvetoucí jasmín nahokvětý (Jasminum nudiflorum), kalina vonná (Viburnum fragrans), všechny vilíny (Hamamelis) nebo jen 20 cm vysoký vřesovec pleťový (Erica carnea). Pro pozdější únorové rychlení se hodí třeba čilimník (Cytisus x praecox), kdoulovec (Chaenomeles) nebo okrasné jabloně (Malus). Je pochopitelné, že málokdo ořeže botanický rododendron, magnólii nebo lýkovec (je silně jedovatý), ale když tyto vzácnosti poláme sníh, je to jediná možnost jejich posledního využití.

Rychlení šeříků je obtížné

Občas jsou k vidění kvetoucí větve bílých šeříků. Jejich rané rychlení je ale podstatně náročnější než třeba zlatic. Mimo speciálního složení roztoků vyžaduje například počáteční teplotu vzduchu 25-28 °C, ovšem při současné teplotě roztoku jen 12 °C. Doma se to nepodaří.

Někdy nemusí větvička ani kvést a je pěkná již zelení nových listů. Vzpomeňme si na rašící břízy, modříny, buky, javory, lísky či vrby. Jírovec (koňský kaštan) mimo listů ukáže i poupata, která se sice neotevřou v typická květenství, ale i tak je to milé.

Autor Jiří Žlebčík.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: devětplusšest = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »
PředchozíDalší
Portál provozuje Tarsago | © 2018 VIZUS & Tarsago | kontakt | Používáme redakční systém Vizus CMS