Masožravé rostliny, pocházející z teplých krajin, lze snadno pěstovat v pokojových podmínkách. Jsou dekorativní, zajímavé, vnesou do domova kousek nespoutané přírody. Svou kořist chytají do nerůznějších důmyslných pastí.
Na co si dát pozor při nákupu masožravých rostlin?
Rostliny si důkladně prohlédneme:
obrázek z archivu ireceptar.cz
- V první řadě nesmějí být přischlé – rostliny, které mají suchý substrát a jsou povadlé, nekupujeme, nemusely by se už vzpamatovat.
- Také si všímáme, na jakém místě jsou v obchodě umístěné. Masožravky vyžadují maximální osvětlení a pokud jsou déle jak týden ve stínu, bývají hodně oslabené.
- Při nákupu láčkovek zkontrolujeme, zda nemají zaschlé zárodky mladých láček. Pokud ano, byly rostliny vystaveny delší dobu nízké vlhkosti a láčky se již na těchto listech nevytvoří.
Důležitý je nejen vzhled, ale i odolnost
Rozhodující je i původ rostlin. Dnes se mnoho masožravek dováží z holandských pěstíren. Rostliny jsou pěkné a levné, nejsou však příliš odolné – jsou pěstovány v celoročně vytápěných sklenících za podmínek zaručujících rychlý růst, což vede k tomu, že jsou choulostivé, špatně snášejí změnu prostředí a mnoho z nich přechod z pěstírny do obchodu a následně do bytu nepřežije.
Je proto lepší nakupovat u českých pěstitelů (např. na výstavách masožravých rostlin nebo u specializovaných zahradníků), kteří mají rostliny „otužilé“ a připravené na „domácí pěstování“.
Krmit, či nekrmit?
obrázek z archivu ireceptar.cz
Masožravky sice fungují stejně jako „normální“ rostliny (jsou schopné fotosyntézy, získávají živiny z půdy), ale schopností „jíst živočichy“ se vyrovnávají s tím, že rostou na půdách chudých na živiny (rašeliniště, mokřady, slatiniště apod.), kde je nedostatek živin, především dusíku a fosforu. Na druhou stranu zde zase neroste příliš mnoho větších rostlin, kterými by jinak byly masožravky vytlačeny.
Rostliny s přiměřeným množstvím kořisti rostou rychleji, bohatěji kvetou a jsou lépe vybarvené, avšak na živočišné kořisti nejsou zcela závislé, jedná se pouze o doplněk stravy, podobně jako když lidé užívají různé vitaminy. Nemusíme se proto bát, že by zahynuly, kdyby neměly možnost si „něco chytit“. Naopak pokud masožravce sami dáváme hmyz ve větším množství a zaplníme během jednoho či dvou dnů všechny pasti, nestačí rostlina rozložit kořist, která pak může zahnívat a rostlinu poškozovat.
