Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) občas vypustí do světa výzkumy, které se hodí každému z nás. Studie „Čistý vzduch“ je jednou z nich. Notoricky známé i méně obvyklé rostliny v ní byly testovány na jejich schopnost filtrace vzduchu. Vítězové se museli vyrovnat s benzenem, formaldehydem, trichloretylenem, xylenem a čpavkem. Ty i v menších dávkách způsobují podráždění sliznic, očí, bolesti hlavy, závratě a další nepříjemné stavy.
zelenec
Samozřejmě, zřejmě žádná rostlina není stejně efektivní v odstranění všech těchto látek, které mají zhoubný vliv na lidský organismus. Některé ale přesto vynikají. Zde je jejich seznam. NASA pro přiměřenou efektivitu čištění vzduchu doporučuje v průměru jednu z těchto rostlin na 10 m2 bytu. Samozřejmě záleží, je-li řeč o malé palmě, nebo květině pěstované v plecháčku. Ale pozor, některé rostliny nejsou vhodné do domácnosti se zvířaty.
- Datlovník Roebelenův (Phoenix roebelenii), jeden z celkem 14 druhů datlovníku, vaši domácnost zbaví xylenu a formaldehydu.
- Ledviník ztepilý (Nephrolepis exaltata) mnohému čtenáři jen podle názvu nic neřekne. Jedná se však o hojně rozšířenou kapradinu, kterou spatříte napříč celou Evropou. Poznáte ji podle vícenásobně zpeřených listů. Spodní strany listu ukrývají výtrusy v podobě hnědých teček. Pokud chcete mít tuhle kapraď doma, připravte jí světlé místo (snese i polostín), ale rozhodně ne v přímém kontaktu s pražícím sluncem. Ledviníku se nejlépe daří v teplotách kolem 20°C, pokud doma máte víc, vyžaduje rostlina vyšší vlhkost vzduchu.
- Nephrolepis obliterata je příbuznou ledviníku ztepilého, ale rozhodně se netěší takové pozornosti či rozšíření. Stejně jako ledviník vás tahle kapraď ochrání před xylenem a formaldehydem.
- Zelenec (Chlorophytum) zná asi každý. Pokud chcete dát dítěti nějakou květinu, aby se naučilo o ni pečovat, je zelenec ideální začátečnickou formou. Hravě se rozmnoží, dařit se mu bude takřka všude, a když na něj někdy majitel zapomene, obvykle to přežije bez úhony. Také zelenec filtruje xylen a formaldehyd.
- Aglaonema modestum z řádu Alismatales (žabníkotvaré) a čeledi Araceae (áronovité) pro změnu chrání před benzenem a formaldehydem.
- Chamaedorea seifrizii, lidově bambusová palma, je populární rostlina původem z Ameriky. K vidění byla zejména ve viktoriánských domech a dodnes je nedílnou součástí interiérů laděných do tohoto stylu. Filtruje xylen a formaldehyd.
Také máte doma benjamína? Dobře děláte...
- Fíkovník drobnolistý (Ficus benjamina) možná znáte pod lidovým názvem „benjamín“. Jde o oblíbený druh fíkovníku importovaný z jižní a jihovýchodní Asie. Zatímco u nás ho známe coby stromek v květináči, který obvykle stojí v obýváku, kanceláři, či zimní zahradě, ve své domově dorůstá 30 metrů. Je poměrně nenáročný a rozšířený i ve formě bonsaje. Má rád světlejší místo, ale rozhodně bez průvanu. Zatímco v létě nasává náruživě vodu, v zimě je nutné zálivku omezit. V Česku benjamín možná působí křehce, ale ve své domovině působí naopak – jeho kořeny likvidují asfaltové silnice. Jeho filtrační schopnosti jsou stejné, jako u zelence.
- Šplhavnice zlatá (Epipremnum aureum) vás překvapí svou „schizofrenní povahou“. Pokud ji pěstujete u nás či v interiéru, je to nenáročná popínavka s malými lístky. Ale zkuste se na ni podívat v její domovině v tropickém pásu – jde o ohromnou dřevnatou lijánu. Této dospělé formy ale v Česku nemá šanci dosáhnout. I tak vás ale ochrání před škodlivinami v podobě xylenu, benzenu a formaldehydu.
toulitka
- Toulitka Andréova (Anthurium andraeanum) má domovinu ve vyšších nadmořských výškách tropických lesů Jižní a Střední Ameriky. Preferují teplotu 20-25 °C a znáte je podle výrazného květu. Jejich pěstování není zrovna bez nároků, ale za výsledný efekt určitě stojí. Chtějí vyšší vzdušnou vlhkost, rozptýlené světlo a jemnou pravidelnou zálivku. Některé pak kvetou celý rok a navíc vám pomohou od xylenu, čpavku a formaldehydu.
- Liriope spicata je u nás nepříliš známá trvalka, která je skvělým vzduchovým filtrem čpavku, xylenu a trichloretylenu.
- Rapis štíhlá (Rhapis excelsa) má domovinu v Číně a na Taiwanu. Chrání před vlivem xylenu, čpavku a formaldehydu.
- Gerbera, konkrétně ta druhu jamesonii, je výborným filtrem formaldehydu, xylenu a trichloretylenu. Faktem ale je, že většina odrůd gerbery jsou již křížencem tohoto druhu, spolu s jihoafrickým druhem Gerbera viridifolia.
- Dračinec vonný (Dracaena fragrans), lidově také dracéna, může být strom a stejně tak i pokojová rostlina. Hned dva druhy – tento a Dracaena reflexa – chrání před benzenem, formaldehydem a trichloretylenem.
Břečťan je sice jedovatý, ale vzduch čistí na výbornou.
- Břečťan popínavý (Hedera helix) zná asi každý. Tahle popínavka má pořádně hluboký kořenový systém. Jejím plodem jsou malé tmavé bobule. Ptáci si na nich pochutnají, pro člověka jsou však jedovaté. Způsobují průjmy, ve velkém množství – třeba u malých dětí – může mít jejich konzumace i fatální následky. Břečťan preferuje polostín či stín. Vzduch pročistí od benzenu, formaldehydu, xylenu a trichloretylenu.
- Tenura trojžilná (Sansevieria trifasciata) je klasikou české domácnosti. Spíše ji znáte pod názvem tchynin jazyk. Málokdo také ví, že jde z biologického úhlu pohledu o sukulent, respektive je to vytrvalá rostlina s listovou dužnatostí, tedy sukulencí. Některé její druhy jsou dokonce pěstovány kvůli kvalitnímu vláknu. Tenura má zelenobílé kvítky a je nenáročná na péči. Její filtrační účinky jsou stejné, jako v případě břečťanu.
Lopatkovec je filtrační přeborník.
- Lopatkovec (Spathiphyllum), česky také toulcovka, patří k favoritům celého výzkumu. Pochází z tropických oblastí Ameriky a jihovýchodní Asie. Zvládá odstranit z ovzduší pět škodlivin - benzen, formaldehyd, trichloretylen, xylen i čpavkem.
- Chryzantéma (Chrysanthemum morifolium) neboli listopadka či dušička z čeledi hvězdnicovitých je překvapivě druhým favoritem. Tahle notoricky známá květina také umí odfiltrovat všech pět škodlivin.
