Většina masožravých rostlin žije v přírodě na stále vlhkých a slunných místech. Pokud jim i doma zajistíme dostatek světla a stále vlhký substrát, není jejich pěstování nijak obtížné. Mezi nejméně náročné druhy patří rosnatky a tučnice, a také šprlice. I podivuhodnou mucholapku podivnou, která pasti sklápí ve vteřině, je možné pěstovat poměrně snadno...

Hojnost světla i vody

  • Jako substrát použijeme rašelinu (čistou nebo smíchanou s perlitem či křemičitým pískem v poměru 2:1).
  • Květináčky by měly stát v misce s asi centimetrovou hladinou vody. Poté, co vodu vyčerpají, musíme ji ihned dolít. Vyschnutí bývá pro masožravky osudné.
  • Voda pro zálivku i rosení by měla být měkká, nejlépe dešťová. Pro dobrý růst a vývoj masožravek je nezbytný dostatek světla, většina druhů snáší dobře i přímé slunce. Nedostatečným osvětlením mohou trpět hlavně v zimním období za krátkých zamračených dnů.

Krmit či nekrmit?

Hmyzí kořist je pro masožravou pouze doplněk stravy, který podporuje vitalitu, krásu a kvetení. Rostliny vydrží i bez ní. V létě si při letnění samy dostatek chytí, někdy jim můžeme přilepšit sami. Chybou je ale zaplnit všechny pasti, to může rostlině spíše ublížit! Jeden kus přiměřeně velkého hmyzu za týden i delší interval bohatě stačí.

Více o krmení masožravých rostlin i způsobech, jakým hmyz lapají, se dočtete v dalších, prosincových článcích věnovaným masožravým rostlinám.

Masožravá rostlina v pokoji, na balkóně i na zahradě u jezírka

  • Běžně pěstované masožravé rostliny snáší široké rozmezí teplot (5–35 °C).
  • Některé druhy, např. severoamerická Sarracenia purpurea či evropské rosnatky a tučnice, jsou mrazuvzdorné a můžeme je pěstovat celoročně venku u zahradního jezírka či rašeliniště. (Pozor, jedná se o ohrožení a chráněné rostliny, jejichž sběr z volné přírody je trestný!)
  • Přes léto čerstvý vzduch a sluneční paprsky prospívá všem masožravkám. Pokud to podmínky dovolí, umístíme je venku na balkoně, terase nebo na zahradě.

Potřebují zimní odpočinek?

Na zimování jsou ideální zasklené balkony a zimní zahrady, kde rostliny pěstujeme při teplotách kolem 5–15 °C. Při těchto teplotách masožravky téměř nerostou a nevadí jim tedy ani zimní nedostatek světla. Neměly by však stát stále ve vodě (transpirace rostlin je v zimě omezena na minimum a přemokřené rostliny mohou v mokru a zimě snadno zahnívat), substrát udržujeme pouze stále mírně vlhký.

Při celoročním pěstování v bytě musíme masožravkám zajistit co nejlepší osvětlení, např. na parapetu u okna na jih či západ, případně uměle dosvětlovat.

Tropické láčkovky ve skleníčku

Zvláštní nároky na pěstování mají láčkovky (Nepenthes), které vyžadují celoročně teploty kolem 20–28 °C, tedy alespoň běžně pěstované teplomilné druhy, a stálou vzdušnou vlhkost nad 60 %. Při nižší vlhkosti netvoří pasti.

Pro jejich pěstování je ideální větší zakryté akvárium či pokojový skleníček umístěný na dostatečně světlém místě, ne však na přímém slunci. Dobře se jim daří i při čistě umělém osvětlení.

V poslední době se v prodeji objevují i odolnější kříženci, kteří na pokles vzdušné vlhkosti nejsou tak náchylní. Za určitých podmínek mohou tvořit pasti i při volném pěstování v bytě. Musí se však často rosit a je dobré umístit je např. nad otevřené akvárium či do blízkosti zvlhčovače vzduchu.