Až metr dlouhé listy raší na stopkách přímo z dužnatých oddenků. Rozrostlá kořenokvětka vyvýšená (Aspidistra elatior) tak v květináči vytváří hustý, pohledný, šťavnatý trs. Spokojí se i s menším přídělem světla, je nenáročná a téměř nezničitelná – možná proto se jí oddedávna přezdívá domácí štěstí.

Jak se pěstuje domácí štěstí

  • Nejlépe se jí daří v rozmezí teplot od 10-23 °C, v zimě snese i teploty kolem 5 °C a mírný průvan. Může tedy stát jak na chladné chodbě, tak v běžném pokoji – kde bude rychleji přirůstat.
  • Substrát nechejte mezi jednotlivými zálivkami mírně proschnout – jedině důkladným přeléváním můžete jinak téměř nezničitelnou kořenokvětku zahubit, protože by časem vedlo ke hnilobě kořenů. Zvláště u rostlin umístěných v chladu je třeba přísun vláhy omezit – při nižší teplotě vypařují méně vláhy.
  • I když kořenokvětka snese téměř všechno, pokud má mít krásné lesklé listy bez hnědých skvrn, nevystavujte ji přímému slunci ani sálajícímu teplu. Listům prospěje jemné otírání - zbaví je prachu a budou krásné a lesklé.
  • Od jara do podzimu jednou za dva týdny přihnojujte hnojivem pro pokojovky okrasné listem. Méně je více, přehnojené rostlině se začnou třepit listy. Pokud zahradu hnojíte zdravým kopřivovým výluhem, můžete ho dopřát i kořenokvětce – opět silně naředění a s mírou.

Přesazovat nemusíte každoročně

Domácí štěstí nejlépe poroste v substrátu s přídavkem kvalitní listovky (můžete použít i kompost obohacený kompostem a perlitem). Při jarním přesazování ji snadno namnožíte dělením trsů – oddělek musí mít nejméně dva listy, aby se ujmul. Každoroční přesazování však rostlina nepotřebuje, ani jí nesvědčí. Počkejte, až kořeny zcela vyplní květináč. Staré rostlinny ve velkých nádobách přesazovat už ani nemusíte, pouze odstraňte přečnívající kořeny a výhony a pokud to jde, vyměňte svrchní část substrátu.

Kvetoucí kořeny

V domácích podmínkách rostliny kvetou jen výjimečně. Fialové květy se rozvíjejí u země, přímo z oddenků – odtud název kořenokvětka. Blizny květů lákají drobné pozemní korýšky – slouží jim jako potrava a květy na oplátku opylí. Dřív byli za opylovače kořenokvětky považování plži, ale ti pyl ve skutečnosti slepí svým slizem tak, že je k dalšímu opylování nepoužitelný.