Nenáročné kaktusy rodu Echinopsis se pěstují se již více než 120 let. Zkušení kaktusáři tyto rostliny někdy přehlížejí jako příliš obyčejné, ale téměř u všech začínajících kaktusářů tvořil nějaký Echinopsis základ sbírky. Ovšem jsou i zapálení pěstitelé, kteří propadli kouzlu krásných velkých květů echinopsisů a na jejich pěstování se specializují.
Tyto nenáročné kaktusy vydrží mnoho a jsou vhodné jako první kaktus pro malé kaktusáře. Za nenáročnou péči je odmění nevídaným květem.
Ježek z Jižní Ameriky
Rod Echinopsisi popsal již v roce 1837 badatel Joseph Zuccarini. Výstižný název pochází z řečtiny a dal by se přeložit jako ježku podobný (echínos – ježek, opsis – podoba).
Rod Echinopsis zahrnuje asi 50 druhů. Dnes se do něj zařazuje i dříve samostatný rod Pseudolobivia či někteří zástupci rodu Lobivia. Většina zástupců má typický vzhled: rostliny jsou kulovité až sloupovité, tmavě zelené. Mají až 20 rovných, svislých žeber a pevné trny jsou dlouhé několik milimetrů až několik centimetrů.
Domovinou ježkupodobných kaktusů je Jižní Amerika. Areál rozšíření je velmi široký. Můžeme je najít v Bolívii, Argentině, jižní Brazílii či západní Uruguayi.
Nádherné květy mají krátký život
obrázek z archivu ireceptar.cz
Velmi efektně působí mladé kvetoucí rostliny, jejichž květ může být až několikanásobně větší než tělo kaktusu!
Největší ozdobou těchto sukulentů jsou nádherné a obrovské trubkovité květy. Mohou být až 20 cm dlouhé a 10 cm široké. Barvu mají většinou žlutou až bělavou, ale vyskytují se také květy narůžovělé a červené.
Květy se otevírají převážně odpoledne a na noc a vydrží kvést většinou jeden až dva dny. Rostliny zařazované dříve do rodu Pseudolobivia kvetou přes den. Květy kromě zrakového požitku přinášejí i potěšení čichové: často intenzivně voní.
kaktus echinopsis
Základní rady pro pěstování
Rostliny lze stejně dobře pěstovat na okenním parapetu jako ve skleníku či na zaskleném balkonu, kde teploty v zimě neklesají pod nulu.
- Substrát používáme výživný a propustný. Vhodná je například směs kompostové zeminy, písku a rašeliny v poměru 1:1:1.
- Na dno nádoby umístíme ještě drenáž z hrubého písku, nezbytný je odtokový otvor.
- V teplých dnech rostliny vyžadují poměrně vydatnou zálivku. Ovšem substrát nesmí být trvale mokrý, občas je vhodné jej nechat téměř vyschnout.
- V době vegetace rostliny pravidelně hnojíme (asi jednou za 3 týdny).
- Tyto kaktusy milují čerstvý vzduch, letnění je učiní silnými a zdravými. Nejlepší je umístit je přes léto na zahradě nebo na balkonu na světlém místě, ne však na přímém slunci, protože rostliny nezvyklé na jeho intenzitu by jej nemuseli snést. Teprve postupně můžeme slunce přidávat, vhodné jsou především paprsky ranní a večerní.
- Rostlinám nevadí ani déšť. Venku je můžeme ponechat, dokud teploty neklesají pod 0 °C, neboť jsou poměrně otužilé.
- Zimujeme je v suchu a v chladu do 10 °C, v zimním období téměř nezaléváme.
Snadné množení
Vzhledem ke značné tvorbě odnoží se rostliny nejsnáze rozmnožují vegetativně.
Odnože rychle narůstají a někdy již na mateční rostlině vytvoří kořeny, Po doteku se samy snadno ulamují. Pokud jsou odnože srostlé s mateční rostlinou pevněji, můžeme je odstřihnout ostrými nůžkami či oříznout čistým ožem. Ránu necháme asi dva dny zaschnout a poté odnože zasadíme.
Roubování a semena
Vzhledem ke snadnému množení a velmi dobrému srůstání s ostatními kaktusy lze Echinopsis dokonce i roubovat. Při roubování osvědčuje používání univerzální podnože (nejčastěji E. eryesii).
Kaktusy rodu Echinopsis se dají snadno křížit s blízkými rody Lobivia a Trichocereus, po opylení ochotně tvoří semena. Avšak rozmnožování semeny se používá téměř výhradně pro šlechtitelské účely.
