Zmijovec titánský (Amorphophallus titanum) je nádherná a velice zajímavá rostlina, která průměrně doroste až do výšky 1,5 m. Můžeme ji pěstovat jako pokojovku nebo přenosnou rostlinu. Vždy asi na pět dní vytvoří květ, který však zapáchá jako hnijícího maso, takže její pěstování v interiéru je velice obtížné. Na tuto dobu je vhodné ji přemístit na balkon či terasu. Když začne na podzim uvadat, není třeba se o rostlinu obávat, jen ji musíme připravit na přezimování. Podobné nároky má i rovněž atraktivní zmijovec cibulkonsný (Amorphophallus bulbiferum) a další druhy zmijovců.

Zazimování zmijovce

Jakmile začnou nadzemní části žloutnout, přestaneme rostlinu zalévat a necháme ji zcela zaschnout. Pak vyndáme hlízu z květináče, očistíme ji vodou a odebereme malé hlízky, které pak můžeme použít na další pěstování. Hlízu uložíme do zatemněné chladné místnosti, například do chladné ložnice, garáže nebo chodby.

Před příchodem jara bychom měli na hlíze objevit narůžovělou špičku, která je signálem toho, že je čas hlízu opět zasadit do vhodného substrátu. Pak již jen čekáme na obdivuhodný květ. Květenství však lze očekávat pouze u starších a větších hlíz. Zmijovce občas zalejeme a přihnojíme. Po nějaké době vyroste menší stromek, který zhruba v říjnu seschne. Zbyde nám opět jen hlíza, která se rok od roku bude zvětšovat.

Květ láká mouchy pachem i teplem

Zmijovec pochází z tropické džungle jihovýchodní Asie. Zaujme deštníkovitě rozvětveným mramorovaným listem. Po několika letech vykvete obrovským, tmavě fialovým květem, který pachem láká mouchy masařky, aby jej opylovaly. Palice navíc dokáže v době kvetení zvýšit teplotu o několik stupňů a tím se v noci zviditelnit pro hmyz vybavený infračerveným viděním.