Popenec obecný, někdy zvaný též břečťanovitý (Glechoma hederacea), je výtečným zeleným kořením i léčivkou. V záhonech je považován za plevel, ale zároveň může posloužit jako nenáročná, pohledná, a navíc jedlá a voňavá půdopokryvná rostlina. Snese slunce i stín, ovšem na sluníčku roste lépe a zjara bohatě kvete, čím potěší nejken nás, ale i včely a čmeláky.

Popenec se sám rozrůstá do šíře a drží se při zemi. Může však také splývat ze suché zídky, nebo se kousek vyšplhat po opoře. Doplní štěrkový záhon nebo dlažbu, zahradní variety, napříkald s panašovanými listy, jsou oblíbené i do nádob.

Popenec nejen do polévky

Popenec má výrazně aromatické listy, jejichž zemitá, kořenná chuť i vůně dodá šmrnc bylinkovému tvarohu, polévkám, omáčkám, salátům, pokrmům z brambor i vajec. Můžeme je podusit nebo přidávat čerstvé, mladé jsou nejkřehčí. Starší lístky jsou drsné, musíme je proto najemno nakrájet, nebo tepelně upravit.

Jako mnohé další aromatické bylinky slouží popenec jak k dochucení pokrmů, tak k podpoře trávení i metabolismu. Blahodárně působí i na játra, neboť je bohatý na hořčiny. Neměli bychom ho raději konzumovat ve větším množství, ale vzhledem k jeho výrazné a silné chuti do pokrmů přirozeně přidáváme jen malé množství. Natě si můžeme usušit i do zásoby.

Léčivka ze zahrady

Popenec působí protizánětlivě, díky čemuž lze kvetoucí nať užívat při zánětech dýchacích i močových cest, které dezinfikuje i hojí. Ze lžičky sekané natě a šálku vroucí vody připravíme nálev a užíváme nejvýše třikrát denně po dobu jednoho až tří týdnů. Ještě silněji a svíravěji, například při průjmu, působí odvar z krátce povaření nati. Vložíme ji do studené vody, přivedeme k varu, pár minut povaříme a poté ještě necháme chvíli luhovat.

Zevně může nálev i odvar posloužit jako protizánětlivé kloktadlo, jako oplach či obklad mírní ekzém a urychluje hojení drobných poranění kůže.