Zelená fasáda ovšem není jen originální pastvou pro oko, kterou si se zaujetím prohlédne každý kolemjdoucí. Kořeny popínavých rostlin vás zbavují kolem domu přebytečné vody, čímž chrání zdivo před vlhkostí a tvorbou plísní. Bujný obrost navíc slouží i jako přírodní izolační vrstva, která v létě udrží v interiéru příjemný chládek.
Popínavé rostliny – rozdělení
Popínavé rostliny můžeme rozdělit do dvou základních skupin. Druhy přísavné disponují přísavkami, díky nimž se samy uchytí na omítce a nemusíte jim stavět žádnou oporu. Popínavky ovíjivé naopak potřebují nějakou konstrukci, rošt nebo pletivo, po kterém budou moci šplhat.
Také břečťan může vypadat esteticky, když ho udržíte na uzdě.
Mezi přísavné rostliny patří starý známý břečťan (Hedera). Nemusíme ho zatracovat jen proto, že má pověst nezmarného plevele, který proleze každou skulinou a nelze se ho zbavit. Břečťan má tu výhodu, že roste i ve stínu a na zimu neopadává, svou estetickou i izolační funkci tedy plní celoročně. Je nutné ho jen pravidelně zastřihávat, aby vám nevlezl až do okapů a na půdu. Zeď by měla být před výsadbou v perfektní kondici – břečťan totiž rád prorůstá do prasklin a nadzvedává omítku, což je scénář, kterého se nechcete dočkat.
Podobně se chová také přísavný loubinec trojlaločný (Parthenocissus tricuspidata), jemuž se přezdívá psí víno. Také roste jak divoch a musíme ho hlídat, na rozdíl od břečťanu však snáší i osluněná stanoviště a na zimu opadává. Tento nedostatek je vyvážen čarokrásným podzimním zbarvením listů, jež k vaší fasádě přiláká fotografy.
Zimolez ozdobený popínavou růží
Stálezelených popínavek v našich končinách ostatně mnoho nenajdete. Půvabnou alternativou k břečťanu je rovněž neopadavý a stínomilný zimolez (Lonicera), na němž se počátkem léta objeví něžné kvítky různých barev. Ve stínu ochotně pokvete také popínavá hortenzie (Hydrangea anomala), která se v období od května do července obsype výraznými bílými okolíky. Sluší jí to zejména vedle vchodových dveří, ke kterým jí připevníte nenápadnou oporu. Před zimou jí ale listy spadnou.
Naopak na osluněných stanovištích se krásně vyjímají pestrobarevné květy plaménků (Clematis). Na výběr je mnoho druhů a kultivarů, které vytvářejí květy různých tvarů, velikostí a barev. Pro všechny svorně platí, že by jejich kořeny měly být přistíněny, aby kolem nich půda přiliš nevysychala. Čím více slunce však půjde na samotné výhony, tím bohatěji nakvetou.
Je-li vaše fasáda otočena k teplému a slunnému jihu, můžete si dovolit u ní vypěstovat majestátní vistárii (Wisteria). Roste sice hodně pomalu a květů se dočkáte až za několik let, o to pohádkovější podívanou však potom poskytne. Počítejte jen s tím, že časem bude potřebovat krotit; jakmile se bujně rozroste, začne ničit okapy a další prvky domu, které jí stojí v cestě. Pro šplh po zdi jí zbudujte skutečně pevnou oporu.
Zdroje: www.magazinzahrada.cz, www.idnes.cz, bydleni.magazinplus.cz, www.dumazahrada.cz
