Pouštní růže (Adenium obesum), jak název napovídá, pochází z pouštních oblastí střední Afriky a arabského poloostrova. Ve své domovině tvoří keře nebo menší stromky se ztlustlým kmenem i větvemi. Ty slouží jako zásobárna živin v období sucha. V té době rostlině opadávají listy.

Květy jsou velmi dekorativní a jejich barva může být bíle růžová až tmavě červená. Rostlinu lze množit semeny, ale spíše ji pěstitelé roubují na příbuzný oleandr, aby zvýšili její odolnost.

Pěstování

  • Pouštní růže dobře prospívá, pokud má celý rok co nejvíce slunce.
  • Při nedostatku slunečního světla v zimě je pro ni nejvhodnější odpočinek při teplotě kolem 15 °C. V této době je nutné omezit zálivku, rostlinu zavlažujte jen natolik, aby neuschly kořeny.
  • Celá rostlina je prudce jedovatá, při práci s ní používejte rukavice a důkladně se potom umyjte. Na jaře můžete rostlinu přesadit a případně i sestříhnout.
  • Od dubna do října pak pouštní růži pravidelně zalévejte, přičemž do zálivky můžete přidávat hnojivo pro kaktusy a sukulenty.
  • Prospěje jí letnění na slunném balkóně, terase nebo chráněném místě na zahradě.

Škůdci: svilušky a vlnatky

Protože jste si rostlinu sám vypěstoval ze semínka a očividně se jí dobře daří, není třeba na vaši péči o ni nic měnit. Silné a zdravé rostliny se dokáží bránit škůdcům, z nichž se někdy vyskytují svilušky a vlnatky. Největší škodu ale způsobí chlad a nadměrná vlhkost.

Pokud by se nějací (saví škůdci na rostlině vyskytli, použijte ochranný prostředek proti nim podle návodu. Postřiky na bázi rostlinných olejů a dalších přírodních látek jsou zdravotně nezávadné a pro použití v interiéru proto ideální.