Čimišník stromový (Caragana arborescens) v době květu připomíná štědřenec, zlatý déšť. Narozdíl od něj však není jedovatý, jeho plody jsou dokonce jedlé. A užitečný je ještě dalšími způsoby. Na svých kořenech hostí bakterie poutající vzdušný dusík a obohacuje tak půdu o tuto důležitou živinu. Na výživu je proto zcela nenáročný. Pochází ze Sibiře, je proto otužilý a dobře snáší sucho i mráz. Je to keř až stromek 4-6 m vysoký, který dobře poslouží i ve vysokých živých plotech a větrolamech.

Luštěniny ze stromu

Vonné zlaté na jaře lákají a sytí včely a čmeláky. V létě či na podzim dozrávají jedlá semena, složením i chutí podobné luštěninám - proto je čimišník někdy nazýván sibiřským hrachovým stromem. Lze je stejně jako hrách či čočku vařit, celé lusky lze po povaření konzumovat i nedozrálé, podobně jako mladé fazolky. I zralá semena je třeba sklízet dřív, než lusky puknou a roztrousí se pod strom.

Pěstování

Čimišník nejépe prospívá na slunci, snese však i polostín. Vysadit můžeme i roubované odrůdy, které mohou být bez trnů a s ještě jemněji dělenými a svěže zelenými, atraktivními listy a převislými větvemi.