Opětovným osetím nebo osázením bráníme především nežádoucímu vyplavování živin v případě prudkých dešťových přeháněk. Tento jev se projevuje především na lehkých půdách, které špatně zadržují vláhu i živiny. Na neosázených plochách také dochází k půdní erozi, což zhoršuje její kvalitu. V neposlední řadě si opětovným osázením ušetříme spoustu zbytečné práce – nedáme plevelům šanci.

Po sklizni záhon důkladně nakypříme motykou nebo rotačním nožovým kypřičem. Před zahájením práce rozházíme po ploše rozleželý kompost, který do půdy rovnoměrně zapravíme. Kompost má zásadní vliv na úrodu, jeho částečky napomáhají k udržení nejen vláhy, ale i života mikroorganismů. Pokud toužíme po zdravé zelenině, prosté chemie, není třeba přidávat umělá hnojiva.

Následně plochu upravíme železnými hráběmi, zlikvidujeme zbytky plevelů okolo, především pak na cestičkách kolem záhonů. Pak již zbývá jen několik dnů nechat záhony odpočinout a můžeme odstartovat přípravy na další úrodu.

Vyhněte se únavě půdy

Při hledání vhodných rostlin pro další výsadbu / výsev ctíme pravidla střídání plodin. Nikdy nedáváme stejný (popř. příbuzný) druh na stejné místo. Jinak hrozí jednostranné vyčerpání půdy a zvýšené šíření některých škůdců či chorob.

Na volná místa můžeme vysévat ředkvičky, salát, kopr, kozlíček polníček nebo rukolu. Je však třeba zvolit vhodnou odrůdu, nejlépe celoroční. Pokud máme zbytky cibule sazečky z jarní sadby, můžeme vysázet i tu Při teplém a suchém počasí však musíme cibuli zpočátku velmi vydatně zalévat, aby se řádně vyvinula zelená část rostlin.

Ani volná místa ve skleníku nemusí zahálet: vysejeme bazalku a okurky hadovky. Když setí správně načasujeme, v září máme k dispozici ještě jednu sklizeň hodnotné domácí zeleniny. Pokud nemáme osivo bazalky, v hypermarketech často narazíme na již vzrostlé exempláře za velmi nízkou cenu. Rozdělením trsů na menší čáasti dosáhneme velmi vysokého výnosu a tedy další sklizně listů. Ty používáme při přípravě masa nebo jako základ domácího pesta.