Sušení zeleniny je tradiční metoda, k níž nám poslouží nové technologie

Přebytek zeleniny si můžete nasušit. Bude se hodit nejen do polévky

Sušení je levná, rychlá a jednoduchá metoda konzervace bez chemie a cukru. Je vhodná pro zpracování téměř všech druhů ovoce, hub, bylin i zeleniny, na kterou se v tomto ohledu často zapomíná.

Při sušení se postupně snižuje obsah vody, čímž se zamezuje nepříznivému vývoji mikroorganismů. Díky tomu při zpracování zeleniny sušením nemusíme používat konzervační přípravky. Správně usušené potraviny, a tedy i zelenina, mají obsahovat nejvýše 5 % vody.

Sušička se vyplatí

Chceme-li uchovat v sušené zelenině nebo ovoci co největší množství potřebných látek (především vitamin C, B, provitamin A, minerální látky a stopové prvky), není vhodné sušit ani na sluníčku či v troubě. Jako nejvhodnější se ukazuje elektrická sušička. Především vitaminy jsou citlivé na vysokou teplotu, slunce a vzdušný kyslík. Teploty při sušení se mají pohybovat v rozmezí 30-60 °C, sušení má probíhat v proudu teplého vzduchu a bez přítomnosti světla. Sušené potraviny si tak zachovávají pěkný vzhled, původní barvu, vůni a pružnost.

Sušená zelenina je výtečná do polévekSušená zelenina je výtečná do polévekAutor: goa novi / Shutterstock.com

Sušení rovněž nesmí být příliš dlouhé, aby se nesnižovalo množství vitaminů. Teploty a časy se volí u jednotlivých druhů individuálně, nejčastěji zeleninu sušíme při teplotě 50 °C. Pokud je teplota vyšší, může zelenina ztvrdnout, rychle se totiž vysuší povrch a vlhkost zůstane uzavřena uvnitř. Ta se nemůže odpařit a zelenina má pak mdlou a trpkou chuť. Sušením se v zelenině koncentrují přírodní cukry, takže sušené potraviny jsou sladší a mají výraznější chuť. Po nabobtnání vodou se sušená zelenina má co nejvíce podobat zelenině čerstvé.

Příprava zeleniny na sušení

Na sušení použijeme dobře narostlou a vyzrálou zeleninu, která má největší obsah přírodních cukrů a živin. Nikdy nezpracováváme výpěstky nahnilé, a to ani po vykrájení a očištění (hnilobným procesem bývá totiž zachvácen celý plod). Zpracovat ale můžeme zeleninu drobnější, zdeformovanou či s mechanickým poškozením povrchu.

Zeleninu je dobré krájet na plátky, kostičky či hranolky o síle asi 5 mm. Ty rovnáme na síta vždy v jedné vrstvě a snažíme se o maximální využití sušící plochy. Zelenina se tak suší rovnoměrně a bez zbytečného prodlužování času. Sušené zeleniny si zachovávají třetinu až polovinu původní hmotnosti.

Některé druhy zeleniny se vyplatí před sušením upravit blanšírováním. To se provádí buď v páře nebo horké vodě. Toto opatření vede ke snížení mikroorganismů, k zachování barvy a obecně urychluje proces sušení, protože povrch zeleniny zpórovatí. Připravenou zeleninu dáme na síto či pařáček. Přikryjeme pokličkou a dusíme v páře asi po dobu 3 minut. Potom zeleninu opláchneme studenou vodou, necháme okapat a oschnout.

Sušenou zeleninu uchováváme stejně, jako koření a bylinky - v suchu, temnu a chladnuSušenou zeleninu uchováváme stejně, jako koření a bylinky - v suchu, temnu a chladnuAutor: 13Smile / Shutterstock.com

Skladování sušené zeleniny

Po usušení je vhodné jednotlivé druhy správně uskladnit. Nejvhodnějšími nádobami jsou sklenice se zabroušenými uzávěry, ale i husté plátěné sáčky, pokud je máme zavěšené na vzdušném, suchém a chladném místě. Teplota v místnosti s uskladněnými sušenými produkty by měla být maximálně 15 °C. Nádoby plníme po okraj, označíme štítky s uvedením obsahu a datem sušení.

Sušené potraviny často kontrolujeme tak, že zatřeseme sklenicí, abychom se přesvědčili, že obsah nenavlhnul. Pokud dojde k mírnému navlhnutí, lze zeleninu přesušit. Dále kontrolujeme výskyt moučných molů, kteří jsou schopni napáchat značné škody.

Akční letáky