Vybírat rostlinu jen podle toho, zda se nám líbí nebo ne, se obvykle nevyplatí. Abychom se z ní mohli doma těšit po delší dobu, musíme mít znalosti nebo alespoň představu o tom, kam rostlinu umístíme. Rozhodně je lepší hledat rostlinu na míru pro námi zvolené místo v interiéru než opačně – tedy koupit rostlinu, která se nám líbí, a pak jí složitě hledat stanoviště v bytě.

Rozmanité nároky rostlin

Vždy bychom měli vycházet z toho, jaké životní podmínky můžeme květinám nabídnout. Důležitá ale není jenom teplota a světlost místnosti, ale také vzdušná vlhkost.
Musíme myslet i na to, jak moc jsme ochotni se o květinu starat, zda nás nebude obtěžovat třeba nutnost každodenního mlžení, příprava speciální zálivky či jiné nezbytné požadavky pro zdárný růst rostliny.

Vzrůst a možnost řezu je při výběru zásadní

Velmi důležité jsou i prostorové možnosti. Často je podceníme a třeba s tolik oblíbenými palmami se pak můžeme dostat do situace, kdy se sice rostlině výborně daří, ale nemá kam růst. Právě u palem bychom vždy měli vědět, o jaký druh jde, protože palmy je téměř nemožné tvarovat řezem, a pokud se nám do bytu už nevejdou, je pak jediným řešením nadměrnou rostlinu někomu darovat. Naopak mnohé fikusy, šeflery a citrusy jsou sice také vzrůstné, ale řezem je můžeme velmi dobře přizpůsobit tak, jak potřebujeme.

Rostliny a interiér

Při výběru rostlin bychom si také měli uvědomit, jak daný druh působí v místnosti. Například pokud je místnost malá a tmavší, snažíme se ji prosvětlit. K tomu nejlépe poslouží květiny se světlými drobnějšími listy nebo rostliny žlutě či bíle panašované (například Syngonium, Ficus benjamina Reginald). V interiéru, kde převládá bílá barva a jednoduché linie, zase nejlépe vyniknou rostliny s tmavšími a zajímavě tvarovanými listy či květy, například alokázie nebo filodendron. Extravagantní interiér s výraznou barvou stěn zase nahrává abstraktním květinám nadčasového vzhledu, takové jsou například zamiokulkas, parožnatka nebo nolina.

Jaký vybrat květináč nebo jeho obal?

Celkový vzhled květiny dotváří i květináč, respektive obal květináče. Již dávno odzvonilo plastovému kontejneru a talířku namísto podmisky. Také klasický hliněný květináč již není na prvním místě. Navíc květináč bez glazury nemá nejlepší vlastnosti. Díky poréznosti totiž značně podporuje vypařování vody a substrát v něm mnohem rychleji vysychá, takže rostlinu je potom nutné častěji a velmi pravidelně zalévat. Dnes se do popředí dostávají takové materiály, jakými jsou například laminát, odlehčený hliníkolaminát, sklolaminát, sklo, GFK (směs kvalitního plastu a vyztužujících skleněných vláken) a podobně.

Hodně se sází na lesklou povrchovou úpravu a hranaté, jednoduché tvary bez zbytečných ozdob. Velký pokrok v designu i v samotné technologii zaznamenaly i samozavlažovací květináče, které jsou tak nejen funkční, ale i krásné.