Na chatě (420 m n. m.) mám několik jabloní, které krásně rostou a rodí. Až letos jabloň Topaz sázená na podzim r. 2008 začala usychat i s jablíčky. Asi 2 m od ní roste další jabloň, která je zdravá. Hryzce jsme nikdy na pozemku neměli. Mám nemocnou jabloň vykopat ze země a přesvědčit se na kořenech, co s ní je, nebo může příští rok obrazit? Ptá se Tomáš Ullrich z Prahy 3
Mrazem oslabené stromy jsou náchylné k infekci
Vadnutí a usychání mladých jabloní může být způsobeno více faktory. Pokud vyloučíme poškození kořenů hryzcem, mohl být poškozen kmínek a případně i kořeny mrazem s následným napadením chorobami kůry a kořenů. Některé slabě a středně rostoucí podnože pro jabloně jsou k mrazu jenom středně odolné.
Nekróza kůry
V důsledku oslabení rostliny silnými mrazy ji mohla napadnout nekróza kůry, onemocnění, které je u mladších stromů patrné nejvíce u paty kmene (u starších stromů i na kosterních větvích). Na kůře se objevují různě velké, tmavěji zabarvené, mírně propadlé skvrny, na kterých (podle druhu patogenu) kůra rozpraská, nebo se i odchlipuje.
Spory přenášené větrem
Později mohou vznikat i rakovinné rány, na kterých ráda saje vlnatka krvavá. V poškozených korových pletivech se vytvářejí spory, které se uvolňují při vlhkém a deštivém počasí v podzimních a v raných jarních měsících a jsou přenášeny větrem. Vstupní bránou pro infekci jsou místa po mechanickém poranění či poškození mrazem. První příznaky onemocnění můžeme pozorovat v jarních a raných letních měsících. Choroba může zpočátku probíhat nepozorovaně a vadnutí, usychání větví i celých stromů se může projevit i za více let po infekci.
Krčková hniloba
Další možnou příčinou strádání vaší jablůňky může být krčková hniloba ovocných dřevin často též nazývaná límcová choroba ovocných dřevin. Tato choroba houbového původu byla již zjištěna i na třešních a višních a škodí také na mnoha dalších ovocných a okrasných druzích. Hojně se také vyskytuje na kořenových krčcích jabloní. Rychlost postupu hniloby je závislá hlavně na citlivosti jednotlivých druhů podnoží jabloní a zvláště také na půdních podmínkách (těžké a vlhké půdy apod.). Citlivější k této chorobě jsou podnože MM 104, MM 106, M 7.
Preventivní opatření proti nekróze kůry
- Výběr vhodné lokality, vhodné podnože a odrůdy
- Vyhýbáme se jakýmkoli poraněním (okus zvěří, poškození kmínku strunovými sekačkami, snížení možnosti vzniku mrazových poškození)
- Správná agrotechnika (řez, hnojení)
- Nářadí dezinfikujeme např. denaturovaným lihem
- Neodkladné a důkladné ošetření ran vhodnými nátěrovými pastami
Infekce přes jizvy po listech omezuje podzimní aplikace měďnatých fungicidů (např. Cuprocaffaro, Flowbrix, Funguran–OH 50 WP, Champion 50 WP, Kocide 2000, Korzar, Kuprikol 50, Kuprikol 250 SC) - Předjarní postřik měďnatými fungicidy omezuje infekci po mrazových poškozeních (zejména u peckovin).
Okamžitý zásah při onemocnění
Poškozené jabloni na podzim (již v září) hodně ořežte korunu a zjistěte, v jakém stavu má patu kmene a místo roubování. Případné rány vyčistěte až na zdravé dřevo a zatřete stromovým balzámem. Pokud nenajdete poškození, doporučuji jabloň opatrně vykopat a zjistit, v jakém stavu má kořenový systém. Zdravé kořeny jsou na řezu světlé a poškozené většinou zahnědlé. Poškozené kořeny zastříhněte až do zdravého dřeva a jabloň (po patřičném zakrácení) znovu vysaďte na jiném místě. Pokud máte těžkou zeminu, vylehčete ji ve vykopané jámě pískem, drnovkou nebo podobným materiálem.