obrázek z archivu ireceptar.cz

Proč jsou rostliny barevné ?

Obdivujeme barvy květů, v přírodě i na zahradách, kde jsou barvy květů jedním z pilířů okrasného zahradnictví. A se zvídavostí lidem vlastní se ptáme, kde se vlastně ty krásné barvy vzaly?

Naše oči jsou uzpůsobeny pro světlo, jejich sítnice obsahuje mnoho čípků, které ke své funkci potřebují dostatek světelných paprsků. Zato nám umožňují vnímat i barvy. Snad nejvíce obdivujeme barvy květů, kocháme se nepřeberným množstvím odstínů a kombinací. Máme štěstí, že naše oči vnímají barvy podobně, jako oči hmyzu! Rostliny totiž vytvářejí barevné květy nikoli pro naše, ale pro hmyzí potěšení, tedy nalákání.  

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Kvést se vyplatí

První kvetoucí rostliny se na Zemi objevily přibližně před 80 miliony let. Vznik pohlavního rozmnožování byl pro rostliny důležitým krokem, vzniká variabilnější a tedy přizpůsobivější potomstvo. Ale jak dostat pyl z jedné rostliny na druhou?  

Nejjednodušší způsob zvolily rostliny větrosnubné. Pyl svěřují větru. Musí jej vytvářet  mnoho, aby alespoň část zrnek dorazilo k cíli. Lehounká pylová zrna se vznášejí i díky vzdušným vakům.

Většina rostlin zvolila efektivnější cestu – spolupráci se zvířaty. Většinou se jedná o hmyz, proto rostliny hmyzosnubné. Opylovači se však nacházejí i mezi ptáky a savci. Zatímco opylovač si pochutnává na sladkém nektaru, tyčinky květu jej popráší pylem, který pak na svém těle přenese na další květ. A přilákat je má za úkol právě barva květu, signalizující již na dálku: Zde je zdroj potravy!

Rostlinná barviva, malířská paleta přírody

Listy jsou zelené díky chloroplastům, květy barevné díky chromoplastům. V nich jsou uložena červená a oranžová barviva – oranžové karotenoidy a žluté xantofyly.

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Purpurové, fialové a modré zbarvení mají zase na svědomí anthokyany, barviva rozpuštěná v buněčné šťávě. Jakou barvu vytvoří, je ovlivněno kyselostí této šťávy:

  • v zásaditém prostředí dávají vznik červené
  • v kyselejším se zbarví modře
  • díky komplexům s  kovy (hliník, železo), vytvářejí řadu dalších odstínů.

Jakou barvu má mák?

Společně se vyvíjely barvy květů a schopnost opylovačů je vnímat. Odpověď na otázku, jakou barvu má určitý květ, není nijak jednoduchá – záleží totiž na tom, kdo se na něj dívá!

Hmyz vidí rozmanitější škálu barev než lidé, a jednotlivé rozdíly přesněji odlišuje - mimo jiné i díky schopnosti vnímat pro nás neviditelné UV paprsky. Například včela vidí barvy do jisté míry podobně jako člověk, ale:

  • nevšímá si zelené – zajímají ji květy, nikoli tráva. Zelenou proto vnímá jako nevýraznou šedou, na které barevné květy mnohem lépe vyniknou.
  • Zelenou ale zná – například žluté květy štírovníku vnímá jako zelené, pampelišku jako UV – zelenou.
  • Na žlutou a modrou reaguje vášnivě, a většina květů lákajících včely je opravdu taková.
  • Červenou nevidí, a třeba vlčí mák se jí jeví díky spektru UV paprsků jako intenzivně bílý.

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Další barevné triky

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Někteří opylovači si postupně vyvinuli zabarvení shodné s rostlinou, na které se živí. Jsou tedy ve „svých květech“ alespoň trochu v bezpečí – maskovaní před predátory.

Jednoduchým celkovým zbarvením však taktika květů nekončí. Často jsou na nich kresby, které my vůbec nevidíme, ale  hmyz přesně směřují k rozmnožovacím orgánům uloženým v květu. Barevně mohou vnímat dokonce i samotný nektar.

Rostliny mohou své barvy – z pohledu hmyzu – dokonce měnit:

  • Nerozvité květy vlaštovičníku, třezalky či jasmínu neodrážejí UV paprsky, zatímco rozvité ano.
  • Středové kvítky květenství starčeku po opylení znědnou, zatímco okrajové zůstávají žluté. Po této změně přestanou opylovače přitahovat. Květy kaštanu koňského se zase mění ze žlutých na červenavé.
  • Existují dokonce i rostlinní chameleoni, kteří mění barvu květu v průběhu jediného dne – jeden druh plamenky byl přistižen, že zatímco za rozbřesku jsou jeho květy modré, za pár hodin zrůžovějí.

Barvy však mohou chránit i samotné květy. Zdá se, že zatímco výrazné, zářivé barvy přitahují opylovače, na strávníky, kteří mají zálusk na celý květ, působí jako varovný signál, sdělující: Pozor, jsem jedovatý!

Bystré ptačí oči sklo nevidí

I ptáci vidí docela jinak než my, a samozřejmě mnohem lépe. Toho, že vidí i pro nás skryté barvy v UV spektru můžeme využít k jejich ochraně. UV samolepky na skle téměř nevidíme, ale ptáci je vnímají jako jasně modré. Nevletí pak přímo do skla a nezahynou zbytečně, jako se to každoročně a  stává milionům opeřenců. UV samolepky pořídíte například na www.zelenadomacnost.com.

 

Akční letáky