Někdy se při letmém pohledu můžeme polekat mouchy pestřenky, která zbarvením napodobuje vosu. Barevnou imitací pruhované vosy však pouze straší, žihadlo nemá. Navíc bývá skoro o polovinu menší. Od vos je snadno rozeznáme i podle letu - mají dvě křidélka jako každá moucha a dovedou jimi vířit tak, že visí ve vzduchu na místě jako vrtulník. Často se vznáší na jednom místě a pak střelhbitě svou polohu změní.
Larvy pestřenek zkonzumují stovky mšic, nežli se z nich stanou dospělci
Malé, ale dravé larvy pestřenek
Dospělé pestřenky se živí pylem a nektarem a pilně pomáhají s opylováním rostlin. Ovšem ještě důležitější je, že na rostliny mezi mšice či blízko nich kladou vajíčka, ze kterých se vylíhnou nelítostní dravci likvidující tyto škůdce ve velkém.
pestřenka rybízová (Syrphus ribesii)
Podle studie, kterou uveřejnil náš přední znalec pestřenek Pavel Láska a Vítězslav Bičík v roce 2005 v časopise Živa, larva pestřenky hrušňové během svého vývoje spotřebovala průměrně 160 větších larev mšic či 820 malých larev mšic (larvy procházející několika stadii, instary, a postupně rostou). Larva pestřenky rybízové zase za dva týdny, po které trvá její vývoj, spořádala průměrně 235 středně velkých mšic. Je zřejmé, že pestřenky jsou velmi účinnou biologickou ochranou zahrady.
pestřenka, Eupodes luniger
Pokud nechceme tyto pomocníky hubit, neměli bychom používat chemické insekticidy, zato bychom měli pestřenkám nabídnout zahradu, na které stále kvetou nektarodárné rostliny. Pestřenek u nás žije okolo sta druhů a mezi nejběžnější a nejvýkonnější pomocníky na zahradě patří rody Sphaerophoria, Syrphus, Eupeodes, Episyrphus, Scaeva.
