Mnozí ptáci si hnízda nestaví v dutinách a tedy ani v budkách, ale umně je splétají z větviček a stébel uvnitř dřevin. Potřebují k tomu husté stromy či keře, které je dostatečně skryjí. Na zahradě by proto neměly chybět košaté keře a stromy, na výběr je mnoho okrasných, krásně kvetoucích i plodících druhů. Řadu z nich lze zástřihem přimět k mohutnějšímu větvení.

Koho přiláká zelená zahrada?

Zahradu s dostatkem krásných a vysokých stromů s oblibou obývají například pěnkavy, stehlíci, zvonohlíci, lejsci a sedmihlásci, vrkající hrdličky, stromy proklepávají žluny a strakapoudi. Množství hustých a velkých keřů vyhledává drozd zpěvný, pěnice černohlavá i pokřovní, budníček menší, černorezavý rehek zahradní, drozd zpěvný a kos, zvonek zelený, červenka, konopka, maličký střízlík s charakteristickým zvednutým ocáskem či půvabný a rovněž malý mlynařík dlouhoocasý, jenž vypadá jako bílá kulička s extrémně dlouhým ocáskem a nelze ho zaměnit. Přímo po domě, na trávníku či nízkých půdopokryvných rostlinách se budou rádi procházet konipásci bílí, kteří stále potřepávají ocásky, rehci domácí, vrabci, straky i vrány. Na vrcholek stromu, ale i střechy či na anténu se často posadí k večernímu koncertu kos černý, jehož zpěv je zvláště mezi hudebníky považován za nejkrásnější a nejnápaditější.

Špačci, kosi, drozdi či pěnkavy jsou někdy mylně považováni za ptáky, kteří nám na zahradě příliš nepomáhají, ba naopak. Není to ale úplně pravda, protože v době krmení mláďat sbírají hmyz a později i semena nejrůznějších, především plevelných rostlin.

Živé ptačí ploty

Ptáci rádi hnízdí i v hustých živých plotech. Listnaté bychom ovšem měli zastříhávat až v červenci a jehličnaté v srpnu, abychom ptákům nezničili založené snůšky. Ideální jsou i ploty nestříhané, volně rostoucí, například ze sadových růží, hlohu, pámelníku, tavolníku, ptačího zobu... Ptáci mohou zahnízdit i v bujných porostech popínavých rostlin – zkrátka čím je zahrada zelenější, tím lépe.

Než stromy zkošatí...

Stromy potřebují čas, než dostatečně vyrostou a nabíédnou ptákům svou košatou náruč. Než se tak stane, můžeme ptákům pomoci hnízdními kapsami. Na kmeny stromků se připevní kapsy z vrbových či lískových proutků jako základ hnízda. Místo musí být ovšem chráněné dalšími keři, jinak si je opatrní ptáci nevyberou.

Rostliny, jež poskytují ptákům útočiště i potravu

Zahrada by měla poskytovat různou potravu po celý rok. Uvedené rostliny buď lákají hmyz a dávají plody ještě v létě, nebo na nich ptáci nacházejí semena či plody v zimních měsících. V nákresu jsou jak stromy, tak keře a byliny.

1. rdesno hadí kořen, 2. pelyněk černobý,l 3. slunečnice roční, 4.jeřáb obecný, 5. dřišťál Thunbergův, 6. řebříček obecný, 7. pupalka obecná, 8. levandule lékařská, 9. meruzalka černá (černý rybíz), 10. bez černý, 11. hlohyně šarlatová, 12. cesmína ostrolistá, 13. děhel lesní, 14. laskavec ocasatý, 15. pomněnka rolní, 16. mahonie cesmínolistá, 17. planá jabloň, 18. tis červený, 19. štětka soukenická, 20. celík zlatobýl, 21. měsíčnice roční, 22. kalina obecná, 23. vratič obecný, 24. meduňka lékařská, 25. srstka angrešt, 26. skalník vodorovný, 27. jahodník obecný

Dřeviny krásné i užitečné

Ideální jsou keře a stromy, které krásně kvetou a zároveň dávají plody, jež poslouží za potravu ptákům, ale užitek z nich můžeme mít i my. Podobně i květy potěší nejen naše oko či nos, ale lákají i hmyz, který slouží ptákům jako potrava. Podzim je nejvhodnější čas k jejich výsadbě.

Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) je díky zelenošedým listům a zářivě oranžovým plodům velmi dekorativní, plody jsou zároveň napěchované vitaminy a dalšími cennými látkami a svědčí lidem i ptákům. Hustší trnité keře poskytnou opeřencům bezpečné místo pro hnízdění i potravu. Nenáročnému rakytníku se daří v lehčích, propustných půdách na slunném místě. Je dvoudomý – abychom se dočkali plodů, je třeba pěstovat keře samičí i samčí rostlinu.

Sadové, keřové růže jsou nádherným doplňkem zahrady. Potřebují dosta tek místa a nevyžadují téměř žádnou údržbu. Rozložité keře se uplatní jako solitéry, skupiny i jako volně rostoucí živé ploty, které jsou pro nevítané hosty neprostupné. Ovšem ptáci v hustých trnitých keřích mohou bezpečně hnízdit, aniž by jejich rodinu mohla vyplenit kočka nebo straka. Na jaře a v létě keře krásně kvetou, podle druhu a odrůdy různobarevnými, plnými či prázdnými květy, na podzim vytvářejí množství šípků, jež ocení ptáci i zahradníci. Mezi nejméně náročné druhy patří například růže svraskalá.

Hloh (Crataegus) vytváří časem obří, několik metrů široké neprostupné keře, které na jaře krásně kvetou a na podzim plodí drobné červené plody, jež chutnají ptákům a nám mohou posloužit jako lék uklidňující srdce a snižující krevní tlak. Příznivé účinky na zdraví mají plody (hložinky) hlohu obecného (C. oxycantha) i vápnomilného hlohu jednoblizného (C. monogyna) a dalších příbuzných druhů. Nenáročné keře rostou i ve stínu.

Dřín (Cornus mas) roste více do šířky než hloh, je teplomilný a vyžaduje zásaditou půdu. Krásné a zdravé plody plné vitaminů, podlouhlé, karmínově červené peckovičky, opět poslouží lidem i ptákům. Šarlatově se zbarvují i zdravé a na vitaminy bohaté plody dřišťálu obecného (Berberis vulgaris), nenáročného a otužilého obřího keře dorůstajícího až do výše i šíře 4 m. Ovšem pozor: v době nezralosti jsou pro nás jedovaté!

Hlošina úzkolitá (Eleagnus angustifolia) je až 7 m vysoký stromek s podlouhlými stříbřitými listy. Žluté soudečkovité peckovice jsou hodnotným zdrojem vitaminu C, mají však poněkud nevýraznou chuť. V marmeládě, želé, kompotu či likéru ovšem chutnají lépe.

Menších rozměrů dorůstá keř až malý stromek jménem temnoplodec, známější pod jménem černý jeřáb, aronie (Aronia melanocarpa), jehož černé plody jsou výjimečně zdravé a v době plné zralosti i chutné. Pro ptáky jsou vyhledávanou pochoutkou, nám pomohou upevnit zdraví a dodají chuť i barvu likérům, marmeládám i kompotům.

Bez černý (Sambucus nigra), houževnatý keř až stromek je často považován za plevel. Jeho květenství jsou přitom léčivá, na plodech si pochutnají ptáci a my si z nich můžeme vyrobit výtečný likér.

Na zahradě můžeme dále vysadit mnoho velmi dekorativních dřevin, jejichž plody jsou pro nás nejedlé či dokonce jedovaté, ale ptákům slouží jako potrava. Patří mezi ně například atraktivní cesmína ostrolistá (Illex aquifolium), které se daří na vlhčích stinných místech a zahradu zdobí vykrajovanými, stálezelenými lesklými listy (u kultivarů i bíle lemovanými) a červenými bobulemi. Pro nás jedovaté černé bobule ptačího zobu obecného (Ligistrum vulgare), bujně rostoucího nenáročného keře, jsou pro ptáky skutečnou pochoutkou. Zrovna tak zobou pro nás nepoživatelné bílé plody pámelníku (Symphorycarpus), rychle rostoucího keře oblíbeného především pro výsadbu živých plotů.