Zahrada se stane ptačím útočištěm, pokud na ní poroste dostatek dřevin, stromů i hustých keřů (i popínavých rostlin) a pokud na ní stále něco pokvete a bude tedy lákat hmyz. Část by měla pokrývat kvetoucí louka, část mulčované plochy a půdopokryvné rostliny. Na zahardě přátelské ptákům bychom neměli používat chemické insekticidy.

Pěvec v černém

Kosa černého (Turdus merula) se žlutým zobákem pozná každý, méně nápadná je hnědě či černohnědě zbarvená samička. Kosí samečci jsou výborní zpěváci, kteří si vymýšlejí svoje vlastní krásné melodie a trénují je podobně jako hudebníci. Hnízdo vymazané hlínou si kosi staví ve větvích, v keřích i nejrůznějších výklencích na domech. Hmyz, který mláďatům nosí, hledají často na zemi, po které rychle běhají a skáčou. Ideální je pro ně zahrada, na které najdou postupně sečenou a dorůstající květinovou louku.

Mistr zpěvu i výroby misek

Drozd zpěvný (Turdus philomelos) je velikostí podobný kosovi, avšak nenápadný. Jeho zpěv je méně nápaditý, ale velmi podmanivý a libozvučný. Samička staví z rozžvýkaného trouchnivého dřeva hnízdo, které po vyschnutí vypadá jako dokonalá miska – je trvanlivé, pevné a přitom měkké. Kromě dostatku stromů a hustých keřů, kam by hnízdo schovali, proto drozdi potřebují i trouchnivějící dřevo. Živí se i bobulemi a semeny, pro mladé však sbírají hmyz a plže. Šneky v ulitách šikovně rozbíjejí o kameny a pak si na nich pochutnají.

Příbytek ptačího umělce

Pěnkava obecná (Fringilla coelebs) je jedním z našich nejhojnějších ptáků. Ráda navštěvuje krmítka, a když se z jižních krajů vrátí samičky (samečci zůstávají u nás) rádi na zahradě i zahnízdí. Hnízdečko, které vypadá jako dokonalé umělecké dílko, ve větvích stromů staví jen samička. Zvenku hlubokou misku ze stébel maskuje lišejníky a mechy, kotlinku vystele pírky a chlupy. Dospělé pěnkavy se živí nejrůznějšími semeny, kromě vzrostlých stromů proto potřebují rostliny, které je poskytují. Mláďata však krmí nejrůznějším drobným hmyzem.