Spontánně se množících květin je celá řada. Každoročně se tito poutníci přírodou stávají těmi nejpůvabnějšími květinami, které rozzáří naše zahrady na dlouhou dobu. Některé rostliny se mohou vysemeňovat až příliš a začít tak utlačovat rostliny sousední. Tomu je třeba včas zabránit. Ve většině případů ale může přijít takový zajímavý mix rostlin vhod.
Budeme-li chtít formu i barvu rostlin pěstovaných ze samovýsevu zachovat, musíme na své zahradě pěstovat vždy jen jeden kultivar téhož druhu. Jinak by docházelo ke křížení kultivarů, z nichž by vznikaly rostliny, které již nebudou zdaleka tak atraktivní. Představíme vám na fotografiích i v krátkých textech 10 rostlin, které díky samovýsevu vytvářejí velmi půvabné květinové kompozice.
Jak podpořit samovýsevy
Jak podpořit samovýsevy
Chceme-li, aby se naše rostliny množily samovýsevem, přestaneme s vyštipováním jejich odkvetlých květů nejpozději v srpnu. Jen tak budou mít semena dost času, aby vyzrála. Dvouletky zase budou mít dostatečně dlouhý termín na to, aby založily své listové růžice.
Všude tam, kde netrváte na přísných liniích dokonale navržených a realizovaných záhonů, můžete využít jako způsob množení rostlin jejich samovýsev. To znamená, že necháte rostliny vykvést a vytvořit semena, která se po dozrání snadno zachytí v okolní půdě a v příštím roce krásně rozkvetou. Jen musíte dokázat rozeznat vzcházející květiny od těch plevelných, abyste je při pletí záhonu nevytrhali. Přišli byste tak o krásu náhodně přírodou vytvořených květinových kompozic. Některým semenům dokonce nevadí ani přemrznutí, spíše naopak jim tato fáze vyhovuje a jsou pak schopnější vytvořit nebývalou nahodilou krásu.
K nejkrásnějším patří krásenka zpeřená
Krásenka zpeřená (Cosmos bipinnatus)
Krásenka sírožlutá (Cosmos sulphureus) kvete oranžově a žlutě. Kvete stejně neúnavně jako krásenka zpeřená. Nová poupata nasazují oba druhy krásenek až do prvních mrazíků.
Prostou krásou zaujme vlčí mák
Mák vlčí (Papaver rhoeas)
Černucha damašská (Nigella damascena) je letnička s dosti krátkým obdobím květu (stejně jako mokřadka Douglasova nebo kopr vonný). Tato rostlina má velkou výhodu v tom, že nechutná ani slimákům ani šnekům, takže zůstává pěkná po celou dobu růstu. Velmi dobře se uplatňuje jako sušená květina v různých vazbách. Její květy mají velmi netradiční tvar a různé barvy od bílé přes růžovou až po modrou. Škodí jí stejně sucho, jako přemokření. Uplatní se skvěle v bordurách na záhonech, nebo podél cestiček mezi oblázky. Pokud ji nebudete krotit, vysemení se až příliš. Abychom měly rostliny dost prostoru pro svůj růst, je někdy dobré vzešlé semenáčky vyjednotit.
Další rostliny množící se samovýsevem
Kromě výše zmíněných rostlin se samovýsevem snadno množí také náprstníky červené (Digitalis purpurea). Nejpůvabnější jsou na nich jejich vysoké štíhlé siluety plné hroznovitých květů ve tvaru zvonků. Uplatní se ve stínu a polostínu.
Mezi nejatraktivnější dvouletky patří náprstníky
Dalším rostlinným druhem, který nás potěší samovýsevem, je tařicovka přímořská (Lobularia maritima). Při umístění na vyvýšeném obrubníku nebo záhoně splývají její bílé květy tak, že vypadají doslova jako mořská pěna.
Tařicovka přímořská (Lobularia maritima)
Na závěr zmíníme ještě lebedu zahradní (Atriplex hortensis), jejíž červená forma ‘Rubra‘ vynikne mezi všemi dalšími rostlinami na záhoně. Její listy se dají konzumovat stejně, jako například špenát.
Lebeda zahradní (Atriplex hortensis)
Výsev přímo do půdy (in situ)
Výsev na stejném místě, tedy na původním místě výskytu, tak by se dalo ve stručnosti vyjádřit toto sousloví latinského původu. Rostliny uvolní svá semena na témže místě, kde rostly po celou sezónu a na témže místě pak v dalším roce nebo i několika následujících letech můžeme zaznamenat výskyt stejných rostlin, které se o své další šíření postaraly jednoduše samy.
Kopr vonný (Anethum graveolens)
