Růže stolistá bývala běžnou ozdobou zahrad našich babiček. Dnes na ni už téměř nenarazíte.
Zdroj: Profimedia

Růže našich babiček: Stolistá a svrasklá bývaly v každé zahradě. Teď jsou vzácné

Když se řekne růže, většina žen se rozněžní… Vždyť málokterá květina tak krásně vypadá a voní. Jsou ale věci, které o růžích možná nevíte…

Růže dnes patří mezi oblíbenou květinu, kterou muži věnují svým láskám. Říká se, že když je darovaná růže červená, dotyčný vás miluje. Když je žlutá, stojí spíše o přátelství. Růžová růžička je poslem něhy a taková bílá je příslibem oddanosti a věrnosti. Bohužel na květomluvu není vždycky spoleh. Navíc, když víte, že většina darovaných růžiček je dovážena z Holandska, Keňi či Ekvádoru, kde se pěstují ve velkém a ani nevoní.

Tak jak je to s těmi českými voňavými růžičkami a láskou? Opravdu jim odzvonilo?

Okázalý symbol krásy

Popravdě, neodzvonilo. Jen se příběh českých růží dostal na začátek. Říká se, že historie růžového květu je dlouhá a začala před miliony lety, což dokazují zkameněliny růží. Zajímavé je, že v naší domovině se o růžích začalo mluvit až ve středověku. Tehdy se tyto pichlavé rostlinky pěstovaly v klášterních zahradách jako vzácné léčivo. Mniši je používali jako přírodní lék na poruchy trávení, nemoci hrdla či nachlazení. Jejich krása ale brzy překročila kamenné zdi konventů a okouzlila šlechtu. A ta si pak začala dávat růže do erbů (jako například Rožmberkové). Jenže v tu chvíli už nebyla růžová poupátka jen „obyčejné léčivky“, ale symbol krásy, blahobytu a bohatství. A s tím se už ztotožňovalo lépe!

Růže spočátku pěstovali mniši v klášterních zahradách. Růže spočátku pěstovali mniši v klášterních zahradách. Zdroj: Profimedia
Čím víc růží, tím více obdivu

Není divu, že „modrá krev“ chtěla být s těmito ideály spjata, a tak si budovala růžové zahrady a utrácela spoustu peněz za dovážené růže. Fungovalo to podobně jako u sběratelů známek – každá růže byla více či méně známý exemplář a podléhala módním trendům. Z Evropy se v jednu dobu stalo růžové království. A dokonce se spekulovalo o tom, že by květiny sloužily jako platidlo...

Šlechta podlehla pěstování růží. U zámků vznikaly růžové zahrady. Šlechta podlehla pěstování růží. U zámků vznikaly růžové zahrady. Zdroj: Profimedia
Populární „zelná růže“

Šlechta skutečně růžím propadla. A nebylo výjimkou, když se dámy s růžovým květem nechávaly vymalovávat na obrazy. Třeba jako Marie Antoinetta, která na svém portrétu drží květ růže stolisté… Tehdy šlo o velmi moderní odrůdu, které se říkalo růže provensálská nebo cabbage rose (tedy zelná růže), protože její poupátka připomínala hlávky zelí. V dávných dobách byla „stolistovka“ vážená pro své antivirotické, antibakteriální a protizánětlivé účinky. Ženy jí používaly jako přírodní lék při menstruačních bolestech a zrovna francouzská panovnice Marie Antoinetta si na ní vybudovala své zkrášlující rituály. Používala třeba růžový odvar na problematickou pleť a unavené oči.


Růži stolisté se říkávalo zelná růže. Její poupátka přimínaly tvarem hlávky zelí. Růži stolisté se říkávalo zelná růže. Její poupátka přimínala tvarem hlávky zelí. Zdroj: Profimedia

Růžová vůně pro duši

Vážená ve své době byla i růže keltská, galská nebo svraskalá. Jejich květy ulevovaly lidem při běžných nemocech (například zánětu průdušek, podráždění žaludku), ale hlavně měly úžasný dopad na duši. Vůně růžových květů totiž dokázala ukonejšit úzkosti, letargii, deprese či nespavost. Není divu, že se stávala častou ozdobou ložnic, kde omamně voněla… A jak to tak bývá, co měla šlechta, se oklikou dostalo i mezi prostý lid. A růže postupně obklopily i venkovské domy.

Růže svraskalá je pojmenovaná podle svraskalých okvětních lístků. Růže svraskalá je pojmenovaná podle svraskalých okvětních lístků. Zdroj: Profimedia

Nové za staré...

Pamatujete si na zahrádku vaší babičky? Určitě jste tam mohly vidět některou ze starých odrůd. Ty dnes postupně mizí. Není to tím, že by někdo přišel na podvod stolisté růže, která nemá sto okvětních lístků, ale jenom šedesát…

Důvodem jsou moderní odrůdy, které jsou odolnější, rafinovaně voní, kvetou vícekrát ročně (což by u starých odrůd bylo nemyslitelné – ty byly v rozpuku jen jednou ročně) a navíc mají romantický „vintage“ vzhled, jako kdybyste je utrhli před 150 lety.

Taková je třeba Herzogin Christiana, která voní po citrusech, jablku a květu černého bezu. Podobnou náladu vytváří i Gartenprinzessin Marie-José s kulaťoučkými květy a ostře růžovým odstínem. Méně okázale, nicméně romanticky působí i růže Constanze Mozart, která má porcelánový odstín a jméno získala po manželce slavného rakouského skladatele W. A. Mozarta. Růže zkrátka kvetou dál. Jen stejně jako u lidí, jsou poplatné době a jejím nárokům. To však nic nemění na jejich půvabu, vůni i kráse.

Nová odrůda Gartenprinzessin Marie-José má zajímavou výraznou barvu. Nová odrůda Gartenprinzessin Marie-José má zajímavou výraznou barvu. Zdroj: Profimedia

Co o růžích nevíte…

- Když zalijete okvětní pátky růží vodou a necháte přes noc louhovat, získáte lahodný sladký nápoj.

- Růžový olej je nejdražším olejem na světě. Je dokonce ceněnější než zlato a platina!

- Spousta druhů růží nese jméno dramatika Williama Shakespeara. Už za svého života se netajil obdivem k těmto květinám, navíc je i několikrát ve svých dílech zmínil.

Zdroje: ceskatelevize.czsazenicka.cz

Akční letáky