obrázek z archivu ireceptar.cz

Rady valašského pěstitele slivoní: zakládání sadu a ochrana před šarkou

Švestky a Valašsko, kde se jim říká trnky, k sobě patří snad odjakživa. I tady však sady ničí šarka. Pěstitel Jiří Martiš zkouší ve svém sadu ve Vsetíně–Janišově už víc než třicet let pěstovat nové odrůdy slivoní, které by byly vůči šarce odolné. Poradí vám také, jak sad správně založit.

„Na ploše 1000 m2 mám vysázeno 50 stromků dvaceti odrůd slivoní tolerantních vůči šarce. Většinu plochy zabírají čtvrtkmeny ve stáří 1–15 let, pěstované na podnožích ST Julien A, Durancií a myrobalánu. Zbývající část jsou vřetena slivoní ve stáří 1–5 let, na podnožích St. Julien A, Wangenheimova, WAxWA a Alycza“ popisuje svůj velkorysý sad Jiří Martiš.

„Hlavní zásadou v boji se šarkou je vysazovat tolerantní a rezistentní odrůdy slivoní, pro pěstování jsou vhodnější polohy ve vyšší nadmořské výšce a izoláty v horách. Nutné jsou včasné zásahy proti mšicím a udržení dobrého zdravotního stavu stromu výživou a zálivkou v době sucha. Tolerantní odrůdy švestek sice mohou být napadeny šarkou, ale plody jsou nepoškozeny a předčasně neopadávají“ vysvětluje pěstitel.  

slivoňslivoňAutor: Archiv ireceptar.cz

Slivoním bývávalo lépe

Do střední Evropy se domácí švestky (Prunus domestica) rozšířily již ve středověku z Balkánu. V 19. století a v 1. čtvrtině 20. století byly „trnky“ na Valašsku nejrozšířenějším ovocem. Švestkám se tady dařilo. Byly vysazovány do mezí políček, která byla pravidelně hnojena chlévskou mrvou a při deštích a tání sněhu voda z políček vyplavovala živiny, což hnojilo a zavlažovalo i švestky na mezích. Virová nemoc šarka, která se od roku 1930 začala šířit po Evropě z Makedonie, se zde ještě nevyskytovala. Ve vyšší nadmořské výšce Valašska (400–700 m n. m) navíc kvetou švestky později, takže uniknou jarním mrazíkům. Staří pamětníci tvrdí, že ani poškození pilatkou švestkovou a žlutou se nevyskytovalo v takovém rozsahu jako nyní. Bylo tu totiž chladněji a vlhčeji (nebylo globální oteplování, ani extrémní výkyvy počasí), a proto bývala úroda švestek vysoká a pravidelná.

Tři pohromy pro švestky

V roce 1929 byla až do února teplá zima, v únoru však přišly kritické arktické mrazy, kdy teploty dlouhodobě klesaly pod –30 °C. Proudící míza se po teplém období nestačila stáhnout do kořenů stromů a až polovina všech stromů byla zničena nebo silně poškozena.

Dalším škodlivým zásahem bylo rozorávání mezí v 50. a 60. letech 20. století. Pro švestky blahodárná políčka byla zcelována v družstevní lány a selské sady a aleje kolem silnic a polních cest byly likvidovány.

Poslední ránou bylo, když byly ve druhé polovině 20. století stromy napadeny virovou chorobou šarkou.

Jaké odrůdy vybrat?


Na Valašsku se domácí švestky vysazovaly z odkopků, které není třeba roubovat. Ty jsou ovšem citlivé na šarku. Proto je v současné době výhodnější použít generativní (semenné) podnože, protože virová šarka se semenem nepřenáší.

  • obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

    Mimo nejteplejší oblasti republiky rozhodně nedoporučuji vysazovat odrůdy Stanley, Čačanská lepotica či Čačanská najbolja. Jen odrůda Gabrovská se v našich podmínkách osvědčuje jako náhrada za domácí švestku.

    Většina ovocných školek dnes používá semenáč myrobalánu, ten však tvoří velké stromy, které vstupují později do plodnosti, a proto jsou vhodnější pro pěstování v sušších a teplejších oblastech.
  • Do těžších vlhčích půd je vhodnější semenáč Wangenheimovy švestky, zelené renklody nebo Durancie. Růst stromů na těchto podnožích je slabší (asi 70 % vzrůstnosti myrobalánu) a semenáče lze použít i na vřetena.
  • Další vhodné podnože jsou vegetativně množené: St. Julien A nebo MY–KL–A snášejí těžší a vlhčí půdy, slaběji rostou (asi 60–70 % myrobalánu), jsou vhodné i na vřetena a stromy dříve vstupují do plodnosti.
  • Pro pěstování vřeten slivoní v malých zahrádkách doporučuji podnož WAxWA, která velmi slabě roste (asi 50–60 % myrobalánu) a vřetena plodí již 2. až 3. rokem po výsadbě.

slivoňslivoňAutor: Archiv ireceptar.cz

Jak založit slivoňový sad?

Při zakládání sadu slivoní a švestek na ploše do 5000 m2 doporučuji pozemek nejprve oplotit, zajistit možnost závlahy a připravit větší množství kompostu, do kterého přidejte starý chlévský hnůj.

Zahrádkářům doporučuji vysadit jednu řadu vřeten slivoní na slaběji vzrůstných podnožích, vzdálenost mezi stromky by měla být 1,5–1,8 m.

Půdu pro výsadbu musíte řádně připravit:

  • obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

    Tolerantní odrůdy volte podle doby zrání plodů, abyste mohli ovoce sklízet od poloviny července až do poloviny října.

    Na podzim ji prohnojte starým hnojem a zryjte.
  • Na jaře pak do půdy nasaďte rané brambory.
  • V červenci po vykopání brambor navezte kompost, pohoďte ho cereritem a zasejte zelené hnojení, které do půdy posléze zaryjete.
  • Na podzim pak přijde čas nasadit vřetena slivoní.

Slivoně jsou náročné na výživu a v období sucha také na závlahu, obojí je jim třeba dopřát. Na podzim po větších mrazech (poznám to podle toho, že zalezou hraboši), to znamená někdy v listopadu nebo začátkem prosince, rozhodím pod každý strom lopatičku cereritu a okolí kmene v průměru asi 1,5 m namulčuji starým kravským hnojem do výšky asi 10 cm (od kmínku hnůj odhrábnu). V průběhu vegetace pak na mulč přidávám pokosenou trávu.