Je to jako naschvál. Zasadíte semínko, vypipláte sazeničku, a když už konečně začne být trochu k světu, objeví se na stoncích, listech a plodech hnědé fleky. Kdepak, to není stín! Je to počátek plísně, která (když jí dáte čas a prostor) udělá z vašeho záhonu jedno velké pohřebiště.
Plíseň vytváří hnědé plochy na rajčatech.
Vlhké počasí přeje plísním
Plíseň samozřejmě nepřijde jen tak. Musí mít pro své „morbidní dílo“ vhodné podmínky. Nejvíce se jí daří ve vlhku, proto svou úrodu sledujte obzvlášť v době, kdy jsou na dohled vydatné deště. Pozor si dejte i na zálivku. Rajčata nikdy nezalévejte tak, aby voda dopadala na listy. Pokud jsou sazenice blízko u sebe, mohlo by to znamenat vlhkost a možnost vzniku plísně. Odborníci proto radí vysadit rajčata v rozumném rozestupu, ideálně na slunné, vzdušné a zastřešené místo. Takové podmínky si mohou dovolit například majitelé balkonů, teras nebo rodinných domů.
Mléčná sprcha jako prevence
Říká se, že rajčata před plísní uchrání postřik z mléka. Proč zrovna z mléka? Podle některých zahradníků obsahuje aminokyseliny, které fungují jako hnojivo a podporují zdravý vývoj plodů. Mléčná laktóza má zase účinky jako přirozený odpuzovač hmyzu. Navíc, pokud rajčata nastříkáte mlékem, vytvoříte jim na povrchu nepropustný film, který chrání plody před zárodky patogenů různých chorob a plísní.
Mléko na povrchu vytvoří nepropustný film, který odrazí útok plísně.
Není mléko jako mléko
Složení různých mlék se liší zpracováním, ale i původem. Například krávy z farem mají jiný druh potravy než skot v průmyslovém chovu. To ovlivňuje chuť, složení i kvalitu jejich mléka. Obecně se ale na postřik používá mléko ČERSTVÉ, SYROVÉ, PLNOTUČNÉ a nikdy ne z krabice. Pokud ho nemáte, můžete si vystačit i s kefírem nebo syrovátkou.
Jak silná koncentrace
Obecně se doporučuje mléčný roztok smíchaný v poměru 1 díl vody na 1 díl mléka. Vhodné je do něj přidat i několik kapek jódu. Roztok pak nalijte do rozprašovače na plody a postříkejte jím celou rostlinku. Ve zředěné formě ho můžete využít i jako hnojivo. Stačí, když ho namícháte v poměru 4 dílů vody a 1 dílu mléka a nastříkáte na rostlinku. Zálivku opakujte klidně každý den, rostlina pookřeje. Jediné, kdy není vhodné používat mléčnou zálivku coby hnojivo, je období velkých děšťů či naopak velkého sucha.
Když už je pozdě…
S plísní vám bohužel mléčný roztok už nepomůže. Zasažené rostlinky (včetně plodů) vytrhejte a spalte. Nikdy je nevhazujte na kompost! Plíseň by se tam zbytečně „konzervovala“ a při použití hnojiva by přešla zase na jiného hostitele.
Zasažená sazenice rajčat bez milosti spalte.
Související články
Zdroje: www.nkz.cz, www.ireceptar.cz
