Když rajče stůně

Máte pěstování rajčat v malíku nebo vás každý rok ještě něco překvapí? Zkušenosti nic nenahradí, ale vždycky je dobré trochu se dovzdělat nebo se kouknout, zda se zahrádkami nešíří nějaká nová nákaza či škůdce. Které nemoci postihují rajčata nejčastěji?

Podívejte se na informacemi nabitý příspěvek z YouTube kanálu Zahrada pro radost, kde vám autorka představí 15 tipů a 4 řešení, jak čelit plísni rajčatové.

Zdroj: Youtube

Rajčata trpí na plísně, virózy i bakteriální onemocnění

Nejčastější nemoci rajčat jsou houbového původu, a to především v místech, kde se málo nebo vůbec nehýbe vzduch. Díky tomu jsou rajčata pěstovaná ve skleníku nebo fóliovníku náchylnější a každý majitel skleníku se musí naučit dobře větrat. Prevencí je také nezalévání na list, případně později během roku, kdy nastávají ideální podmínky k zapaření a šíření houbových onemocnění, můžete také odstranit rostlině větvičky velmi nízko či dotýkající se země. Samozřejmě ty bez plodů.

Mezi houbová onemocnění patří septoriová skvrnitost, suchá skvrnitost čili alternarióza, vadnutí rajčat čili fuzarióza a i v příspěvku vypichovaná plíseň bramborová čili fytoftoróza. Dále také například černá a i šedá plíseň.

Proti houbovým onemocněním je rozhodně možné rostliny stříkat, a to jak průmyslovými postřiky především na bázi hydroxidu měďnatého. Existují také posilující bio postřiky, kde bývá účinnou látkou hydrogenuhličitan draselný. Na některé druhy houbových onemocnění platí také takzvaná chytrá houba, která je možným biologickým řešením problému. Proti těmto nemocem je možné také jistě bojovat domácími přípravky z různých bylin, česneku či mléka. Patrně nejzásadnější je však stanoviště rostlin, které by mělo být vzdušné a dostatečně osluněné.

Nemoci rajčat mohou být také bakteriálního původu. Bakterióza se projevuje skvrnami na listech, ale i vodnatými fleky na plodech. Mezi nejznámější patří viry stolbur či rakovina způsobená Corynebacterium michiganense. Obé se projevuje kudrnatěním listů. Bakteriální onemocnění se šíří viditelně nejen po samotné rostlině, ale také zahradou. Napadeny mohou být i další příbuzné druhy jako lilky, papriky či brambory, v zahrádce ale také například pryšce a další.

Také bakteriální a virová onemocnění lze minimalizovat postřiky. Viry jsou někdy roznášeny po zahradě či skleníku hmyzem, ale jsou to onemocnění významně méně častá než napadení houbami. Existují i mnohé další viry jako například mozaikový nebo virus bronzovitosti. Virové onemocnění je možné ukočírovat pouze dezinfekcí a použitím insekticidů, jelikož viry jsou často přenášené hmyzem. V některých případech už rostliny zachránit nelze a hodí se jejich likvidace spálením.

Problémy rajčat, které jsou za nemoci zaměňovány

Dalším velmi známým problémem je praskání plodů, které vypadá jako světlé jizvičky na rajčatech. Nejde o onemocnění, ale o jev, který souvisí s hospodařením s vodou. Rajčata tímto způsobem popraskají, když mají málo vody vlivem sucha a vysokých teplot, a pak nárazově dostanou hodně vláhy během deště nebo nepravidelné velmi vydatné zálivky. Praskání rajčat je spíš vizuální problém. Rajčata jsou stále jedlá i chutná, ale mohou inklinovat k napadení chorobami či zahnívání, pokud se slupka zcela rozruší. Problému zcela předejdete, pokud budou mít rajčata kapénkovou závlahu nebo jim jinak zajistíte pravidelnou dostatečnou zálivku.

Jiným fyziologickým problémem je také úpal rajčat nebo zelený límec. Úpal má na vině příliš intenzivní svit, který často dostatečně reguluje vlastní zeleň rostliny, takže ji zbytečně neotrhávejte. U zeleného límce jde o nedostatečnou výživu. Tak jako v následujícím případě.

Nekróza květu či plodu je problém, který trochu připomíná plíseň, ale příčina je docela jiná. Zasycháním nebo tvorbou tmavé skvrny od špičky plodu se projevuje nedostatek vápníku v půdě, nevhodné pH půdy nebo přehnojení. Ve všech těchto případech dochází k tomu, že rostlina nemůže přijímat z půdy dostatečně vápník.

Související články

Zdroje: ceskenapady.cz, receptyprimanapadu.cz