Nekonečné hodiny práce při péči o sazenice rajčat se konečně začínají vyplácet. Rostliny obsypané plody vydávají další a další lahodné kousky a vy se těšíte z pořádné úrody. Najednou se ale na listech objeví skvrny, které se rychle zvětšují a listy odumírají. Plody hnědnou, sesychají a do červené lákavé barvy už nikdy nedospějí. Během několika dnů dokáží plísňové choroby znehodnotit celou úrodu.
Rajčata napadená plísní
Nenápadný nepřítel
Nenápadné skvrny na listech jsou prvním příznakem plísně
Nejen člověk a zvířata, i rostliny mají své choroby a škůdce. Nákazy způsobené viry, bakteriemi a houbami dokáží způsobit rozsáhlé škody na polích i zahradách. Nekontrolované bujení plísní má často drastické dopady a během krátké doby dokáže zhatit nadějnou úrodu a ukončit rajčatovou sezónu. Rajče jedlé (Solanum lycopersicum) je nejčastěji ohroženo plísní bramborovou (Phytophthora infestans), označovanou také jako plíseň rajčat. Začátky choroby jsou nenápadné, na listech vznikají drobné šedozelené skvrnky. Ty se rychle šíří a brzy jsou listy seschlé jako by je spálilo sluníčko. Nasazené zelené plody se díky plísni mění ve scvrklé vrásčité útvary, které už nikdy nedozrají. Dalším obávanou nemocí rajčat je plíseň šedá (Botrytis cinerea). Napadá nejen rajčata, ale i papriky, broskve či jahody. Tento postrach napadá celé rostliny rajčat, listy, stonky i plody pokryje šedavý porost plísně a znehodnotí je.
Jak plísni předcházet
Sadbu rajčat ochrání vysázení měsíčku či afrikánu
Preventivní kroky, které uchrání rostliny rajčat před plísní, musíte udělat už na začátku sezóny. Nesázejte rajčata do blízkosti brambor, ani na záhony, kde v minulých letech brambory byly. Stejně tak se plíseň může šířit i z paprik či cuket, snažte se od nich držet rajčata dál. Samotná rajčata nepěstujte příliš blízko u sebe, nahráváte tak snadnějšímu šíření choroby. Sporám plísně vyhovuje vlhké prostředí, proto je nutné co nejvíce omezit vhodné podmínky pro nárůst plísně. Rajčata pěstujte na stanovištích s dostatkem slunce, vláhu jim dodávejte přímo ke kořenům. Chraňte je před deštěm, umístěte je pod stříšku nebo ke zdi. Zalévejte nejlépe ráno, aby slunce co nejdříve vysušilo vlhkost na listech. Rostliny vyvazujte k tyčkám a pravidelně zaštipujte. Pak se listy nedotýkají země, jsou provzdušněné a suché, riziko plísňového onemocnění se snižuje. Pěstujte rané odrůdy, které stihnou brzy vyrůst a plodit. Vyhledávejte odolnější odrůdy nebo pěstujte divoká rajčata. Do blízkosti rajčete vysaďte rostliny přirozeně působící proti plísním, například měsíček lékařský, bazalku pravou či aksamitník.
Rychlejší než plíseň
Likvidace rostlin rajčat napadených plísní
Všechny rajčata pravidelně prohlížejte a pátrejte po prvních příznacích plísňového onemocnění. Napadené listy ihned odstraňte, zmenší se tak riziko rozšíření na celou rostlinu. Pokud je rostlina silně zachvácena, nezbývá než ji celou zlikvidovat. Rostlinný materiál napadený plísní nikdy neházejte na kompost, v ideálním případě jej spalte. Jako prevenci plísně vyzkoušejte nejrůznější postřiky, dobře funguje třeba česnekový nebo přesličkový výluh. Několik stroužků česneku rozkrájejte a zalijte litrem vody. Nechte vylouhovat přes noc, slijte přes sítko do rozprašovače a ob den stříkejte na rostlinu. Přesličkový výluh připravíte podobně, dvě hrsti natě přesličky rolní zalijte litrem vroucí vody, nechte směs stát přes noc a slijte. S plísní zatočí i prášek do pečiva rozmíchaný ve vodě. V pěti litrech vody rozmíchejte pět lžiček prášku do pečiva, zakápněte rostlinným olejem. Postřik aplikujte každý třetí den. Jestli nic z toho nezabírá a plíseň se dál šíří, neváhejte a použijte některý z komerčních přípravků na trhu.
