Už jste někdy někde na fotce zahlédli, jak se těží rašelina? Napíši to stručně – je to moc smutný pohled. Rašelina by měla zůstat tam, kde má své místo.
Rašeliniště se nacházejí po celém světě. Z hlediska ekosystému jsou rašeliniště důležitou součástí přírody, neboť zadržují neskutečné množství vody.
U nás v České republice se rašelina také těží, ale na spoustě míst už platí zákaz, takže společnosti nelení a rozšují svou činnost i do zahraničí (například do Běloruska).
Těžba rašeliny je poněkud nelogická. Na jednu stranu má společnost „povolenku“ pro těžbu, ale na druhou stranu se do záchrany a obnovy rašelinišť vkládají nemalé peníze.
Rašelina se využívá nejen v zemědělství, ale i v lázeňském programu, protože zadržuje teplo a tato vlastnost se hodí pro naše bolavé klouby - toto využití tvoří ale zanedbatelné procento.
Pohled z ptačí perspektivy na těžbu rašeliny.
Důvod číslo 1 - rašeliniště se vytváří neskutečně dlouho!
Vrstva rašeliny se vytváří velice pomalu, přibližně se jedná o 1 mm ročně. Je nutné si uvědomit, že obnova rašelinišť nebude lusknutím prstů. Naopak. Obnovy se nedočká ani příští generace. „Výroba“ deseticentimetrové vrstvy rašeliny trvá přírodě sto let. A my lidé jsme schopni jí zdevastovat za pár dnů.
Po těžbě je obnova tvorby rašeliny skoro nemožná. Maximálně vznikne mokřad na rašelinovém podkladu.
Důvod číslo 2 – rašeliniště jsou jedinečným ekosystémem
Ve světě se spíše diskutuje o deštných pralesích, ale rašeliniště jsou pro ekosystém stejně důležitá. I přes typický drsný ráz se rašeliniště stala domovem pro vzácnou floru i faunu.
Rašeliniště v České republice. Není to nádhera?
Důvod číslo 3 – změna klimatu
Nejenže rašeliniště mají svůj ekologický místní význam, ale jedná se spíše o globální dosah. Těžba rašeliny zrychluje změnu klimatu a rozhodně se nejedná o zanedbatelný vliv.
Rašeliniště odstraňují oxid uhličitý z atmosféry. Tento proces se nazývá sekvestrace uhlíku a je (nejen) pro lidstvo důležitý.
Co použít namísto rašeliny?
Rašelina má určité výhody – drží vodu a provzdušní zeminu. Ale pro půdu nepřináší žádné živiny, naopak je nutné upravit pH, protože surová rašelina má pH velice kyselé, což jak asi víte, berou všema deseti pouze rododendrony a několik dalších druhů rostlin.
Kompost – ve většině zahrad se kompost nebo kompostér najde. Na rozdíl od rašeliny obsahuje mnoho prospěšných látek.
Myslete na to, že na kompost patří jen odpad, který mu prospěje.
Popel – používá se pouze dřevěný. Je to skvělé minerální hnojivo. Ale k rododendronům ho nedávejte, neboť jeho pH je zásadité. Můžete ho přidat do kompostu nebo ho rozmíchat ve vodě a takto připraveným roztokem následně pohnojit záhon.
Dřevěný popel
Zelené hnojení – tato metoda obohacuje půdy pomocí vhodných rostlin. Vysejete, necháte růst, posečete a zapracujete do půdy.
Svazenka vratičolistá patří mezi oblíbené zelené hnojení.
Hnůj – univerzální organické hnojivo. Nejvíce využívaný je hnůj kravský. Pokud nemáte v dosahu kravín, seženete ho v obchodě i granulované v pytlích.
Hnůj patří mezi oblíbená organická hnojiva.
Zdroje: www.ruralsprout.com, ekolist.cz
