biologické zbytky z kuchyně do kompostu klidně přidejte

Recept na kompost

Kompost je ideálním hnojivem, které mimo jiné zvyšuje odolnost rostlin před škůdci a chorobami. Nic nestojí a ještě se zbavíte spousty zahradního i kuchyňského odpadu. Základem dobrého kompostu je trpělivost. Nic se nesmí uspěchat, kompost musí dozrát a teprve pak výrazně zvýší úrodnost a kvalitu půdy.

Škoda každého kousku organické hmoty, která skončí v popelnici a ne na kompostu! Proč jej posílat na skládku, když z něj lze "vyrobit" kvalitní hnojivo, které stojí jen minimum času a práce a ani haléř?

Tajemství kompostového receptu

Slovo kompost pochází z latinského kompositum, tedy složení, skladba. Složení kompostu je opravdu to nejdůležitější. Kompostovat je možné prakticky každou organickou látku, důležitý je však celkový poměr uhlíku k dusíku (C:N), který by měl být asi 20-30:1.

  • Při nadbytku uhlíku (příliš mnoho slámy, papír, dřevěná drť, piliny) se pochody zpomalují, uniká CO2 a dochází k řašelinatění.
  • Při nadbytku dusíku (kuchyňský odpad, tráva) dochází ke hnití a uniká čpavek.
  • Materiál bohatý na uhlík je navíc strukturní, materiál dusíkatý zase sedá a kompost trpí nedostatkem vzduchu.

Skořápky obohatí kompostSkořápky obohatí kompostAutor: M. Schuppich / Shuttestock.com

Tip: Přeměnu látek v kompostu můžeme urychlit bakteriálním startérem. Lze jej již hotový zakoupit, ovšem stejně poslouží například zákvas z kopřiv, kostivalu, žabince nebo třeba drůbežího trusu.

Zeminy přidáváme do kompostu asi do 10 %. Menší příměs zeminy urychlí pochody přeměny, větší množství zeminy však rozkladné procesy zpomaluje.

Menší příměs zeminy urychlí pochody přeměny, větší množství zeminy však rozkladné procesy zpomaluje.

Jak a co kompostovat?

  • Bramborová nať  je cenná pro obsah draslíku, vápníku a hořčíku.
  • Drn poskytne jen chudou zeminu, tzv. drnovku. Nejlepší je drny kompostovat odděleně, vrstvíme je kořeny nahoru. Zemina, kterou z drnů za 12 měsíců získáme, je po smíchání s kompostem výborná například pro pokojové květiny.
  • Hnůj je velmi cenný materiál, jsou ovšem rozdíly mezi jednotlivými druhy hnoje. Není-li v hnoji dostatek steliva (sláma, piliny), přidáváme materiál chudý na dusík.
  • Kávová sedlina je velmi hodnotný materiál, jako pochoutku ji vyhledávají zejména žížaly labužnice
  • Kůra poskytne základ kvalitního kompostu, zvláště kompostujeme-li ji s drůbežím trusem.
  • Listí je nejlepší nechat nejprve zfermentovat na oddělené hromadě. různé druhy se rozkládají různě dlouho. Poté se k listí přimíchá zemina a starý kompost, dobré je přidat i materiál bohatý na dusík, například drůbeží trus.
  • Papír a lepenka zatímco nepotištěný papír je vhodným materiálem, potištěný přidáváme do kompostu jen ve velmi malém množství nebo raději vůbec. Barevně potištěný papír zásadně nekompostujeme vůbec, obsahuje mnoho těžkých kovů. Papír a lepenku předem roztrháme a navlhčíme.
  • Plevel je hodnotný materiál, ale snažíme se ho kompostovat ještě před kvetením, protože likvidace semen v kompostu není nikdy stoprocentní.
  • Dřevěný popel je bohatý na draslík. Do kompostu bychom ho neměli přidávat ve větším množství než 3-5 kg na m2. Popel z hnědého uhlí obsahuje sice mnoho cenného bóru, ale také množství těžkých kovů, zrovna tak jako popel z uhlí černého.  
  • Posečená tráva je kvalitní surovina, mícháme se zeminou, pilinami nebo samotným kompostem. Pokud nemáme jiný materiál k dispozici, necháme trávu před kompostováním zavadnout.
  • Sláma je rovněž velmi hodnotná surovina, kombinujeme ji s materiálem bohatým na dusík (hnůj, čerstvá tráva apod.) a se zeminou.
  • Větvičky a klestí poslouží jako spodní vrstva při zakládání hromady kompostu, která umožní přístup vzduchu.  Musíme je ovšem podrtit nebo alespoň nastříhat na kousky menší než 5 cm. Větvičky dodávají kompostu dobrou strukturu, ale pomalu se rozkládají.

Tipy pro nejlepší kompost:

  • Mísíme různé druhy kompostovaného materiálu.
  • Nadrobno rozsekaný materiál se přemění na kompost rychleji.
  • Slehlý a nevyzrálý kompost překopeme.

Slunce a déšť? Přiměřeně...

Abychom vytvořili nejvhodnější podmínky pro zrání, je potřeba udržet v kompostu optimální vlhkost. Poznáme ji tak, že z hrstě kompostu vymáčkneme jen několik kapek vody. Pokud je to méně či více, je třeba vlhkost regulovat:

Je-li kompostovaný materiál příliš suchý, upadají mikroorganismy do klidového stavu, přeměna se zastavuje. Proto kompost chráníme před sluncem. Příliš suchý kompost můžeme zvlhčit vodou, močůvkou či bylinným zákvasem.

 Je-li naopak kompost příliš mokrý, je v něm málo vzduchu a místo aerobních pochodů převáží anaerobní hniloba. Hrozí-li tedy přemáčení, kompost zastřešíme nebo alespoň přikryjeme třeba starým kobercem.

Pro Receptář Radomil Hradil, foto Shutterstock

Akční letáky