Stromky meruněk můžeme pěstovat buď jako volně rostoucí koruny s centrální osou, nebo ve tvaru kotlovité koruny bez středního terminálu se 3–4 výhony kosterních větví. Zapěstování kotlovité koruny zákrsku s výškou kmene 60–80 cm má značné výhody. Takový tvar meruňky se snadno ošetřuje, ovoce můžeme pohodlně sklízet ze země a do koruny proniká více slunce, což se samozřejmě projeví na vyšší kvalitě plodů. Proto také v srpnu odstraňujeme letním řezem konkurenční letorosty, které zahušťují vnitřní část koruny.
kliknutím zvětšíte
Šittův řez
- U mladých silně rostoucích meruněk v červnu zaštípneme letorosty, které dosáhly délky 20–25 cm za 8. až 12. normálním listem.
- Zaštípnutím letorostů vznikne ještě v témže vegetačním období 4–6 předčasných letorostů, které ještě do konce vegetace stačí vytvořit květní pupeny.
- V dalším roce se ukáží hlavní výhody Šittova řezu. Květní pupeny založené na předčasných letorostech totiž vykvétají o několik dnů později a díky tomu mohou uniknout jarním mrazíkům, které tak často meruňky ohrožují. Na zaštípnutých výhonech se také dočkáme o 1 až 2 roky dříve bohaté úrody.
obrázek z archivu ireceptar.cz
Výsledkem Šittova řezu je plodná koruna
Pokud je mladá meruňka ponechaná přirozenému růstu bez letního zaštipování letorostů hlavních kosterních větví, v prvních letech roste velmi bujně a tvoří z vrcholových pupenů více než 1 metr dlouhé výhony se 2–3 stejně silnými a dlouhými konkurenčními výhony. Ty ovšem není možné pro tvarování ani plodnost využít, proto je při jarním řezu odstraníme. Pokud bychom tento řez neudělali, meruňka by měla řídkou, nepevnou, snadno rozlomitelnou korunu a plodila by jen na okrajích dlouhých větví.
Stejný stromek po zásahu sadaře vypadá zcela jinak. Jarním řezem a letním zaštipováním letorostů metodou Šittova řezu po dobu 4–6 let vytvarujeme korunu s dostatečným množstvím plodonosného obrostu.
Kliknutím zvětšíte
Volně rostoucí koruna s centrální osou
obrázek z archivu ireceptar.cz
Příklad řezu meruňky (méně často i broskvoně) na volně rostoucí korunu s centrální osou. I v tomto případě při jarními řezu zachováme po obvodu 3–4 výhony a jeden terminál, který by měl postranní výhony převyšovat o 15–20 cm. Postranní výhony zakrátíme do jedné roviny na pupeny směřující ven z korunky.
