Meruňky

Tyto ovocné stromky řežeme zásadně na jaře, nejlépe na počátku rašení. Stromy meruněk můžeme pěstovat buď jako volně rostoucí koruny s centrální osou, nebo ve tvaru kotlovité koruny bez středního terminálu se 3–4 výhony kosterních větví. Zapěstování kotlovité koruny zákrsku s výškou kmene 60–80 cm má značné výhody, protože se snadno ošetřuje, ovoce můžeme pohodlně sklízet ze země a do koruny proniká více slunce, což se samozřejmě projeví na vyšší kvalitě plodů. Proto také v srpnu odstraňujeme letním řezem konkurenční letorosty, které zahušťují vnitřní část koruny.

Šittův řez

Mladým silně rostoucím meruňkám v červnu zaštípneme letorosty, které jsou dlouhé 20–25 cm, a to za 8. až 12. normálním listem. Zaštípnutím letorostů vznikne ještě v témže vegetačním období 4–6 předčasných letorostů, které ještě do konce vegetace stačí vytvořit květní pupeny. V dalším roce se ukážou hlavní výhody Šittova řezu. Květní pupeny založené na předčasných letorostech totiž vykvétají o několik dnů později, a díky tomu mohou uniknout jarním mrazíkům, které tak často meruňky ohrožují. Na zaštípnutých výhonech se také dočkáme o rok až dva dříve bohaté úrody.

Zákrsek meruňky zapěstovaný na kotlovitou korunu před jarním řezem, který provádíme v době rašení.

Stejná meruňka po řezu. Nízký tvar s výškou kmene 60–80 cm se snadno ošetřuje a do koruny může více světla, což se projeví na kvalitě plodů.

Tak vypadá mladá meruňka ponechaná přirozenému růstu bez letního zaštipování letorostů hlavních kosterních větví. V prvních letech meruňky rostou velmi bujně a tvoří z vrcholových pupenů více než 1 metr dlouhé výhony se 2–3 stejně silnými a dlouhými konkurenčními výhony. Ty ovšem není možné pro tvarování ani plodnost využít, proto je při jarním řezu odstraníme. Pokud bychom tento řez neudělali, meruňka by měla řídkou, nepevnou, snadno rozlomitelnou korunu a plodila by jen na okrajích dlouhých větví.

Stejný stromek po zásahu sadaře. Jarním řezem a letním zaštipováním letorostů po dobu 4–6 let vytvarujeme korunu s dostatečným množstvím plodonosného obrostu.

Broskvoně

Mladé stromky broskvoní se vyznačují velmi intenzivním růstem až do doby plné plodnosti. Abychom tedy zajistili stabilní výnosy kvalitního ovoce, je nutné každoročně provádět řez plodného obrostu. Pokud stromek vysadíme na jaře, zkrátíme kosterní výhony na 3–5 pupenů. V dalších letech pak každoročně zkracujeme nejlépe na počátku kvetení jednoleté přírůstky o třetinu až polovinu. V polovině srpna pak ještě ve druhém roce i v dalších letech upravujeme letorosty. Všechny zkrátíme asi o čtvrtinu – tento zásah zlepší diferenciaci (počet) květních pupenů v nižší části letorostů i celkové vyzrávání dřeva. Ve druhém roce řezem zapěstujeme rozdvojení kosterních větví na 6–8 hlavních větví a odstraníme letorosty směřující dovnitř koruny.

U řezu broskvoní rozlišujeme dva základní způsoby. Častější je řez krátký, kterým na jaře zakracujeme plodné (smíšené) výhony tak, aby po řezu na výhonu zůstalo 7–10 květních pupenů. Vedle plodného výhonu se ponechává kratší náhradní čípek se 2–3 pupeny. Z těch se v následujícím vegetačním období vytvoří plodné letorosty, které nahradí odplozené části, které odstřihneme. Takový postup úpravy každé plodné jednotky v koruně stromu opakujeme po několik let. Plodné jednotky by měly být od sebe vzdálené asi 15–20 cm.

Druhý způsob je takzvaný americký (dlouhý) řez, který používáme u vzrůstných odrůd pěstovaných v půdě dobře zásobené živinami i vodou. Hlavní zásadou tohoto řezu je, že plodné výhony necháváme růst v přirozené délce, nezkracujeme je, ani je neřežeme na náhradní čípky. Tvorbu nových plodných výhonů vyvolá ohnutí starších výhonů pod vahou ovoce. Nové, dostatečně silné letorosty se tvoří v horní části plodné větve. V dalším roce pak při jarním řezu odstřihneme odplozenou část větve až po kvalitní jednoletý výhon. Takto strom upravujeme několik let po sobě, teprve po několika letech broskvoň zmladíme řezem na vhodný výhon rostoucí poblíž hlavní větve. Americký řez je jednodušší a méně pracný. Musíme však myslet na to, že je nutné plody koncem května až počátkem června protrhat na vzdálenost kolem 15 cm.

Americký řez

Jednoletý plodný výhon broskvoně má květní i listové pupeny. U amerického řezu tyto výhony nezakracujeme. Pohled na stejný výhon v době před sklizní. Nezakrácený výhon se pod vahou ovoce ohne. Na jaře pak odplozenou větev odřízneme až k novému, nezakrácenému výhonu

Krátký řez

Jednoletý plodný výhon na jaře klasickým krátkým řezem sestřihneme na dvouoký čípek Ve druhém roce zakrátíme plodný výhon na 7–11 pupenů a náhradní výhon na dvouoký čípek. Odplozenou větev na jaře odřízneme a ponecháme nově narostlé výhony, které opět zakrátíme; jeden na dvou až tříoký čípek, druhý na asi 10 pupenů. Postup každoročně opakujeme.

K broskvoním i meruňkám

Na jaře v době rašení upravíme řezem stromek broskvoní (méně často i meruněk) na kotlovitou (dutou) korunu. Ponecháme tři, nejvýše čtyři základní výhony vhodně rozmístěné po obvodu a s rozestupy 10–15 cm nad sebou. Řezy by měly být v jedné rovině a koncové pupeny musí směřovat ven z koruny.

Příklad řezu meruňky (méně často i broskvoně) na volně rostoucí korunu s centrální osou. I v tomto případě při jarními řezu zachováme po obvodu 3–4 výhony a jeden terminál, který by měl postranní výhony převyšovat o 15–20 cm. Postranní výhony zakrátíme do jedné roviny na pupeny směřující ven z korunky.

Zdroj: Časopis Receptář