Zdroje: www.gardeningknowhow.com, www.manitera.cz
Velmi nápadné onemocnění se projevuje také na hrušních, černém rybízu, mandloních, meruňkách a vzácně i na třešních. Podhoubí houby přezimuje v pucích sasanek. A to jak planě rostoucích, tak pěstovaných v zahradách.
Pokud se houba ze sasanek přenese na strom, projeví se nejprve na listech
Rez na švestkách
Pokud se houba ze sasanek přenese na strom, projeví se nejprve na listech. Na lícové straně vznikají drobné světlezelené skvrny. Na rubu jsou nápadná žlutohnědá ložiska, která obsahují tzv. urediospory. Ty slouží k rozšíření nákazy na svém hostiteli. Způsobují však také sekundární infekci švestek. Choroba se pak šíří, v průběhu května a června, dál větrem na okolní stromy v zahradě a klíčí v kapkách vody. Urediospory jsou bohužel houževnaté. Přežívají totiž i na spadaných listech. Napadené listy mají kratší řapíky a užší úkrojky. Nemocné rostliny nekvetou nebo jsou květy nedokonale vyvinuté. Tragédie nastává v červenci až srpnu. To už je choroba plně rozvinuta. Podhoubí rzi prorůstá do pletiv listů a vyvíjí ložiska letních i zimních výtrusů. Spory rostou a na klíčních vlákénkách opět napadnou sasanky.
Sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides)
Léto a rez švestek
Rzivost švestek se vyskytuje jak v nížinách, tak i v chladnějších polohách do 800 m.n.m. Vyhovuje ji teplé a vlhké počasí. Její růst podporuje i výskyt ranní rosy. Nebezpečná je především v stromových školkách a sadech. Listy předčasně opadávají, ovoce nedozrává a pokud ano, má málo cukru.
Jak na rzivost švestek
Prevence je velmi důležitá. Proto stromy ošetřujte vhodným fungicidem dvakrát v průběhu vegetace. První postřik je vhodný v 2. polovině července. Druhý aplikujte po 14 dnech. Důležité je také shrabat opadané listí a to hned zneškodnit. Nedávejte ho ale na kompost. Strom by měl být také správně prořezán, aby se zvýšila cirkulace vzduchu a listy byly suché. Pomůže také hnojení draselno-vápenatým hnojivem. Pokud jsou stromy infikovány opakovaně, zvažte likvidaci okolních sasanek.
