Ořešák královský neboli vlašský ořech
Mohutný opadavý strom pochází z Balkánského poloostrova a dorůstá až do výšky 40 metrů. Zdravý ořešák v plném růstu dokáže za rok vyplodit až 50 kg jedlých vlašských ořechů, které dozrávají v období od konce srpna do začátku října. Plodí až jako starší strom a první plody tvoří zhruba v 7 až 9 letech. Je dlouhověkou dřevinou, která preferuje slunce, teplo a vlhčí půdu.
Výchovný řez
Nejdůležitější je výchovný řez v prvních pěti letech po výsadbě, přestože je vžitý názor, že ořešáky řez nepotřebují a tvoří si korunu samovolně. Ovšem u roubovaných odrůd, které začínají plodit brzy, bývá porušena souměrnost korun, což je třeba včas napravit tvarovacím řezem. Tvrzení, že ořešák řez nejen špatně snáší, ale dokonce mu neprospívá, není pravdivé. Strom poškodí jen řez provedený špatně a navíc v nevhodné době.
Zdravý ořešák v plném růstu dokáže za rok vyplodit až 50 kg jedlých vlašských ořechů.
Srpnový řez ano či ne?
V minulých letech často doporučovaný srpnový řez vycházel z poznání, že po řezu ořešáků v tomto letním měsíci neroní stromy mízu, a proto je právě toto zmíněné období nejvhodnější pro prosvětlení koruny. Je to ovšem jen jediná výhoda. Protože jinak má tento termín spoustu nevýhod. Stoupenci řezu v srpnu tvrdili, že se rány do podzimu zacelí, ale praxí bylo zjištěno, že jejich názory nemají reálné opodstatnění a vždy to tak není.
Vzrostlé a plodící ořešáky totiž po řezu v srpnu nevytvářejí po obvodu ran žádné hojivé prstence. Dochází jen k uzavření cév, protože ořešáky neroní mízu po skončení přirozeného vegetačního klidu. Bývá to v první půlce prosince a následuje období vynuceného klidu, a to díky nízkým teplotám. Ořešáky řezané během listopadu naopak roní silně mízu po skončení přirozeného vegetačního klidu a následném oteplení nad 0 °C.
Stromy vlašského ořechu řezané v zimním období mízu neroní. V případě, že došlo k řezu během mrazů, které dál přetrvávají, je výron mízy blokován nízkou teplotou. Při každém oteplení nad 0 °C, a jestliže není hlouběji promrzlá zem, se výron mízy opět obnoví. V zimě tak může výron mízy trvat až 40 dní, než se cévy ucpou sraženinou. Když je výron mízy aktivní, není možné ránu ošetřit žádným vhodným nátěrem.
Jarní řez je nejprospěšnější
Nejvhodnějším obdobím pro řez ořešáku je jaro, kdy je strom ve vegetační fázi postupného narašení. Řežte vždy podle délky přírůstků a průměru větví. Prvním vhodným termínem, kdy nedochází k výronu mízy, je období, kdy jsou ořešáky už lehce narašeny a nové přírůstky dorostou do délky 3 až 5 cm. Právě v tuto chvíli je správný okamžik pro odříznutí slabších větví o průměru do 5 cm.
Nejvhodnějším obdobím pro řez ořešáku je jaro, kdy je strom ve vegetační fázi postupného narašení.
Kdybyste odřízli silnější větve o průměru nad 10 až 15 cm, molo by dojít ke slabšímu a krátkodobému výronu mízy. Je v každém případě lepší s odstraněním silnějších větví pár dní počkat na dobu, kdy budou mít větve délku alespoň 10 až 12 cm, tedy až se bude strom zelenat.
Špatný řez je horší, než žádný řez
Ořešák královský si nese už ve svém pojmenování jistou majestátnost, a tak je fajn se k němu chovat nejlépe, jak to jen jde. Jestliže strom bude vystaven nešetrnému řezu a ještě k tomu v nevhodnou dobu, bude na to za nějaký čas reagovat a sníží se jeho kvality. Proto je lepší, než řezat špatně a ponechávat například pahýly, zatržené rány či neošetřené rány a ještě k tomu v nevhodný čas, kdy se rány již nehojí anebo trpí silným výronem mízy, neřezat vůbec. Dostačující bude i odstraňování suchých větví.
Zdroje: www.en.garden-landscape.com, www.gardeningknowhow.com, www.zahradnikralovstvi.cz
