Řez ovocných stromů je náročná disciplína

Kalendář řezu ovocných dřevin: Které je potřeba prořezat právě teď?

Kdy, které a jak? To je pro mnoho pěstitelů složitá otázka. Je třeba zvolit nejen vhodné období pro daný druh dřeviny, ale také postup na míru jejímu druhu a typu.

Ovocné stromy rostou a plodí i bez prořezávky. Vzdušnější a prosluněná koruna však snižuje výskyt houbových chorob na listech i plodech, zajistí větší a kvalitnější ovoce a mnohdy prodlouží dřevině i život. Přesto jí můžeme neopatrným řezem spíše uškodit, a to často téměř nevratně. Jsou úpravy snazší, jako je odstranění takzvaných vlků, které snadno pozná i nezkušený pěstitel a jejichž odstřihnutí je vždy žádoucí. U složitějších výchovných řezů či zmlazování starších stromů může být výhodnější povolat odborníka. Nebo se nejen s teorií, ale i praxí seznámit na kurzech řezu dřevin.

Kdy je nejvhodnější doba k řezu stromů?

Každý ovocný druh má jiné vhodné období, dále je i více druhů řezu, které provádíme rovněž v odlišných časech. Řez je velký zásah do stromu a může vést k napadení houbovými chorobami, vysychání nebo namrzání vzniklých ran. Proto některé druhy stromů nesnášejí zimní řez. Jiným naopak nevadí.

Třešně, višně a slivoně řežeme v době květu i plodu

Peckoviny jsou náchylné k napadení houbovými chorobami, které je ohrožují především za chladného a vlhkého počasí. Proto je vhodné prořezávat je v období vegetace, tedy od dubna do srpna. Hlavní období řezu nastává na počátku vegetace, doplňující pak v průběhu léta.

Třešně a višně přísné tvarování nevyžadují. Pro prosvětlení koruny je vhodný Zahnův řez. Při něm na delší čípky zkrátíme boční větve, které jsou silnější než polovina průměru hlavní osy kmene po rozvětvení.

Slivoně je třeba včas vychovat výchovným řezem, pokud si přejeme bohatou úrodu.

Meruňky a broskvoně řežeme na jaře i v létě

Patří mezi peckoviny, ovšem řez vyžadují odlišný nežli výše zmíněné druhy. U meruněk je již po výsadbě třeba zvolit jeden z možných tvarů koruny, a to buď volně rostoucí koruny s centrální osou, nebo kotlovité koruny bez středního terminálu se 3–4 výhony kosterních větví.

Mezi různými postupy je třeba volit i u broskvoní

Meruňky i broskvoně je třeba nejen na jaře prořezávat, ale v létě navíc zaštipovat, aby příliš dlouhé větve neplodily pouze na konci a nebyly náchylné k rozlomení. 

Jabloně a hrušně můžeme prořezávat v zimě a předjaří

Jádroviny jsou méně náchylné k napadení houbovými chorobami, proto je můžeme prořezávat i v průběhu zimy. Nejvhodnější dobou je čas, kdy se zimní odpočinek blíží ke konci, tedy únor a březen. Zároveň je třeba vybrat bezmrazé dny.

U jabloní je velmi prospěšné odstranění vzpřímeně rostoucích výhonů, „vlků“ a obvykle také výhonů, které příliš zahušťují korunu. Ponecháváme výhony rostoucí v tupém úhlu od kmene. Typ řezu však závisí i na typu odrůdy jabloně. Odrůdy typu Rubín plodí na dlouhém plodonosném obrostu. Odstraňujeme proto spíše celé větve, ale mnoho jich nezkracujeme. Odrůdy typu spur (mají krátká internodia, úseky mezi jednotlivými uzlinami, ze kterých vyrůstají listy a květy) plodí spíše na krátkém plodonodném dřevě. U nich je vhodnější větve zkracovat, redukovat počet květních pupenů.

Ovšem i plodné větve je vhodné po 3–5 letech obměnit. Zvláště ty, které svou tloušťkou přesahují polovinu tloušťky kmene stromu je vhodné odstranit.

Vlky na jabloních a hrušních však můžeme odstraňovat i v létě.

Rybízy a angrešty zmlazujeme v předjaří

U všech druhů rybízu v prvním roce po výsadbě zakrátíme jednoleté výhony na tři pupeny, díky čemuž získáme silné výhony, které založí korunu keře. Dále je průběžně zmlazujeme.

U angreštu závisí postup na typu – keřový a stromkový vyžaduje přístup odlišný.

Maliníky prořezáváme v předjaří, v létě i na podzim

Vhodná doba k řezu záleží na odrůdě maliníku. Jednou plodící a remontantní odrůdy vyžadují jiný přístup.

Vinnou révu řežeme v době vegetačního klidu

Ať už se jedná o malý vinohrad, nebo pár keřů u jižní stěny domu. Pokud si přejeme bohatou úrodu sladkých hroznů, réva vyžaduje každoročení prořezávku.

Pravidla řezu

Větev odřezáváme těsně před větevním kroužkemVětev odřezáváme těsně před větevním kroužkemAutor: Shutterstock.com / agrofruti

  • Pokud odřezáváme celou větev, nenecháváme zbytečně dlouhý pahýl, ale ani neodstraňujeme větevní kroužek, který rozpoznáme jako šev na kůře v místě, kde větev přisedá ke kmeni. Právě řez těsně za ním vede k nejrychlejšímu hojení, protože pletivo větevního kroužku dovede ránu rychle zacelit. Řežeme kolmo k růstu větve, a tudíž i podél větevního kroužku.
  • Silnější větev ovšem nemůžeme odřezávat ihned na výše doporučeném místě, protože by její váha mohla vést v průběhu řezání k vylomení celého kusu kůry i dřeva ze kmene. Nejprve ji proto zespodu nařízneme ve vzdálenosti přibližně půl metru od kmene. Poté řez dokončíme shora, nejlépe pár cm od spodního řezu směrem od kmene. Teprve poté teprve pahýl odřízneme na konečném místě.
  • Jednoleté výhony zkracujeme nad pupenem, který směřuje z koruny ven, a to mírně šikmým řezem.
  • K řezu používáme ostré zahradnické či ovocnářské nůžky, sadařskou pilku, nůž žabku, nebo i elektrické nůžky. Hrubý řetěz motorové pily čistý řez nevytvoří.
  • Větší rány je vhodné opatřit nátěrem, který zabrání vniknutí houbových chorob a vysychání kmene. K dostání jsou přímo balzámy pro řez dřevin, použít lze i barvu na bázi latexu.

Akční letáky