Současní zahrádkáři dávají přednost ovocným stromům nízkých tvarů s malými korunami na zakrslých podnožích. Takový tvar umožní optimální pronikání světla, které je nepostradatelné pro tvorbu pupenů i pro růst a vybarvení plodů. 1 Malý stromek je také méně náročný na výživu než strom s rozložitou korunou.
Abychom dokázali takový stromek vypěstovat, je nutné ho v prvních čtyřech až šesti letech tvarovat řezem výchovným a v následujících letech pak udržovacím a obnovovacím řezem zajistit rovnováhu mezi růstem a plodností. Neprořezávaný stromek se totiž rychle vyčerpává a střídavá plodnost se stane trvalým jevem.
Jak řezat
Zimní prořez ovocných stromů.
1. rok
Po výsadbě jabloně i hrušně stříháme vždy na jaře před rašením. Korunka stromu má mít terminální výhon se čtyřmi hlavními kosterními větvemi. Všechny přebytečné a nevhodně rostoucí výhony hladce odřízneme na větevní kroužek. Základní boční výhony zkrátíme na 4–6 pupenů, volíme výhony směřující ven z koruny. Po zakrácení by měly být konce bočních větví v jedné rovině. Nakonec zkrátíme terminál tak, aby převyšoval boční ramena asi o 10 cm – zkracujeme ho na pupen stojící nad místem posledního zkrácení, čímž dosáhneme rovného růstu.
2. rok
Pokud mají jabloně a hrušně druhým rokem krátké přírůstky, snažíme se je povzbudit do vzrůstu hlubokým zakrácením do dvouletého dřeva na vyvinuté pupeny.
3. a 4. rok
Třetí a čtvrtý rok po výsadbě volíme v principu stejný postup jako v předešlém roce. Výhony ramen zkrátíme asi o třetinu, terminál zůstává vyšší asi o 15 cm. Ve čtvrtém roce již necháváme obrostové větve delší, abychom příliš neoddalovali nástup plodnosti stromu. S nastupující plodností stromků (u slabých podnoží ve 4. roce, u středně vzrůstných nejpozději v 6. roce) končí období výchovného řezu a přecházíme na řez udržovací. V tomto období je také u většiny odrůd jabloní i hrušní dostatečně zapěstovaný základ prvního patra a můžeme začít zakládat druhé patro.
Udržovací řez
Tímto řezem bychom měli zajistit optimální poměr mezi růstem a plodností, což je předpokladem stálé, vysoké a kvalitní sklizně. Čas pro udržovací řez je v době vegetačního klidu (koncem února nebo počátkem března) každoročně nebo ve víceletých obdobích, záleží na druhu, odrůdě a stáří stromu. Jabloně potřebují průklest častěji než hrušně. Určujícím ukazatelem pro uplatnění udržovacího řezu je, když délka jednoletých přírůstků klesne pod 30 cm.
Při průklestu odstraňujeme všechny větve, které rostou do koruny, rovnoběžně blízko sebe, křížem přes sebe i větve suché a poškozené. Pokud letorosty na kosterních větvích slabšího růstu směřují z koruny ven a mají dost místa, nezkracujeme je.
Zmlazovací řez přestárlého plodného obrostu, je sice pracné, ale výsledek se projeví na tvorbě nového plodonosného dřeva a v konečném důsledku i na kvalitě ovoce.
Zmlazovací řez
Když začne ovocnému stromu klesat plodnost i tvorba nových výhonů, je čas na obnovovací neboli zmlazovací řez. Ten můžeme volit v různé míře. Při jemném řezu zkracujeme kosterní větve do dvouletého dřeva a plodný obrost krátíme o čtvrtinu. Při středně hlubokém zmlazovacím řezu zkracujeme kosterní větve do 3–4letého dřeva a plodný obrost redukujeme až o polovinu. U hlubokého řezu pak větve zkracujeme do čtyřletého i staršího dřeva a plodonosný obrost redukujeme až o dvě třetiny.
Titulka Receptář 1
Zdroj: Časopis Receptář
