Vytvořit a udržovat optimální tvar koruny je při pěstování ovocných dřevin velmi důležité. Ovšem řez vyvolává mnoho otázek a řada začínajících pěstitelů si neví rady, jak a kdy prořezávat. Je pravda, že každý druh stromu vyžaduje trochu jiný přístup a případně i načasování. Ovšem při dodržování celkem jednoduchých zásad a postupu dle nákresů by se měl úspěchu dočkat každý, byť méně zkušený pěstitel.
Zákrsek nebo vysokokmen?
Mnoho pěstitelů dnes dává přednost ovocným stromům nízkých tvarů s malými korunami na zakrslých podnožích. Takový tvar umožní optimální pronikání světla, které je nepostradatelné pro tvorbu pupenů i pro růst a vybarvení plodů. Malý stromek je také méně náročný na prostor, na výživu i sklizeň než strom s rozložitou korunou, a také na pozdější údržbu. Abychom dokázali takový stromek vypěstovat, je nutné jej v prvních čtyřech až šesti letech tvarovat řezem výchovným. V následujících letech pak musíme udržovacím a obnovovacím řezem zajistit rovnováhu mezi růstem a plodností. Neřezaný stromek se totiž rychle vyčerpává a střídavá plodnost se stane trvalým jevem.
Na druhou stranu má však zákrsek menší životnost a neplní v zahradě estetickou a zastiňovaní funkci vysokých stromů. Ty se navíc na slunce „dosáhnou“ například i přes stín vyšší zdi, která by malé zákrsky zcela utopila ve stínu. I polokmeny a dokonce vysokokmeny mohou mít proto na prostornější zahradě své místo.
Vděčné jádroviny
Hrušně a především jabloně patří mezi nejoblíbenější a nejčastěji pěstované ovocné stromy. Pokud vyberete vhodné odrůdy, porostou i ve vyšších nadmořských výškách, budou odolné a relativně nenáročné. Bez pravidelného řez se však jejich plodnost časem sníží a neprosvětlená koruna bude nahrávat chorobám. Kromě výběru vhodného stanoviště je proto řez jednou z podmínek nejen dobré úrody, ale i zdraví stromů.
Po výsadbě jabloně i hrušně stříháme vždy na jaře před rašením. Korunka stromu má mít terminální výhon se čtyřmi hlavními kosterními větvemi.
- Všechny přebytečné a nevhodně rostoucí výhony hladce odřízneme na větevní kroužek.
- Základní boční výhony zkrátíme na 4–6 pupenů, volíme výhony směřující ven z koruny. Po zakrácení by měly být konce bočních větví v jedné rovině.
- Nakonec zkrátíme terminál tak, aby převyšoval boční ramena asi o 10 cm – zkracujeme ho na pupen stojící nad místem posledního zkrácení, čímž dosáhneme rovného růstu.
Pokud mají jabloně a hrušně druhým rokem krátké přírůstky, snažíme se je povzbudit do vzrůstu hlubokým zakrácením do dvouletého dřeva na vyvinuté pupeny.
U dobře rostoucích stromků zakrátíme boční výhony do jedné roviny a odstraníme všechny konkurenční výhony a všechny výhony rostoucí dovnitř.
Obrostové větve delší než 30 cm vyrůstající z kosterních větví zkrátíme asi o čtvrtinu.
Jak postupovat v dalších letech, jak provádět udržovací a zmlazovací řez se dočtete v článku Jak prořezávat jabloně a hrušně.
Náročné meruňky a broskvoně
Zatímco jabloně lze s úspěchem pěstovat prakticky kdekoli, meruňky a ještě více broskvoně jsou strom choulostivější a vyžadují mírné klima. Ovšem při výběru vhodného stanoviště je možné je pěstovat i v podhůří.
Ani meruňky a broskvoně se neobejdou bez prořezávky. Pro dosažení optimální plodnosti byly lety vypracovány postupy šité přímo těmto druhům stromů na míru. Již na počátku pěstování je třeba zvolit jeden z možných tvarů koruny:
- Stromky meruněk můžeme pěstovat jako volně rostoucí koruny s centrální osou.
- Oblíbené jsou kotlovité koruny bez středního terminálu se 3–4 výhony kosterních větví.
Zapěstování kotlovité koruny zákrsku s výškou kmene 60–80 cm má značné výhody. Takový tvar meruňky se snadno ošetřuje, ovoce můžeme pohodlně sklízet ze země a do koruny proniká více slunce, což se samozřejmě projeví na vyšší kvalitě plodů. Proto také v srpnu odstraňujeme letním řezem konkurenční letorosty, které zahušťují vnitřní část koruny.
I při pěstování volně rostoucí koruny při jarními řezu zachováme po obvodu 3–4 výhony a jeden terminál, který by měl postranní výhony převyšovat o 15–20 cm. Postranní výhony zakrátíme do jedné roviny na pupeny směřující ven z korunky.
Aby byl dále zajištěn dostatečný počet plodonosných větví, je třeba meruňky a broskvoně pravidelně na jaře prořezávat a v létě letorosty zaštipovat. Jinak by vytvořily příliš dlouhé větvě, které by plodily pouze na konci a ještě navíc byly náchylné k rozlomení. Jak tuto udržovací péči provádět se dočtete v článku Řez meruněk: Šittův řez zajistí bohatou úrodu.
Sladké třešně a šťavnaté višně
Třešně a višně patří, narozdíl od meruňek, k nenáročným peckovinám. I prořezávky vyžadují méně, třešně dokonce příliš hluboký řez a přísné tvarování nesnášejí. Při výsadbě a následném výchovném řezu můžeme postupovat stejně, jako u jádrovin, později však odstraňujeme konkurenční výhony, zakracujeme kosterní větve do jedné roviny, vystříháváme přebytečné výhony a v době vegetace letorosty zahušťující korunu.
Pokud je třeba korunu třešně prosvětlit a strom tak ozdravit, je osvědčeným postupem Zahnův řez.
Tuto metodu řezu můžeme uplatnit u všech peckovin tedy u třešní, višní i slivoní. Nehrozí při něm větší výskyt klejotoku a odumírání větví, hojení řezných ran je rychlejší a zlepší se celkový zdravotní stav stromů.
- Je třeba dodržet zásadu, že boční větve nebudou silnější než polovina průměru hlavní osy kmene po rozvětvení.
- Nevhodné větve zkrátíme řezem na delší oslabeně aktivní čípky, což jsou různě dlouhé větve.
- Řezem potlačené větve (čípky) převedou růst na vybrané větve, které během 2–3 let zesílí natolik, že se vyrovnají ostatním větvím v koruně.
- Na tento řez je u peckovin čas na počátku kvetení. Řezné rány zahladíme nožem a zatřeme štěpařským voskem nebo stromovým balzámem či latexem.
Vpravo je vyobrazený stejný strom slivoně po třech letech, kdy se poměr síly mezi sestřiženými větvemi (čípky) změnil ve prospěch vybraných větví, které jsou silnější. Pokud vybrané větve zesílily natolik, že jsou alespoň dvojnásobně silné než oslabené sestřižené větve (čípky), můžeme je odstranit v místě, které naznačuje kresba.
Podrobné pokyny pro výchovný řez peckovin, o péči o převisle rostoucí odrůdy višní či tvoření pyramidální koruny vhodné do malých zahrad naleznete v článku Jak prořezávat třešně a višně.
Drobné ovoce
Také keře rybízu a angreštu je v zájmu vysoké plodnosti a také prevence proti antraknóze a dalším chorobám potřeba udržovat řezem.
- Keře vždy vysazujeme od místa rozvětvení o 10–15 cm hlouběji, než rostly v ovocné školce. Tím se vytvoří kořeny z každého výhonu zasazeného do půdy a hlouběji zasazené keře také vytvoří rozsáhlejší kořenovou soustavu. Ta pak lépe odolá přísušku, keře lze lépe zmlazovat a jsou méně citlivé na mechanické poškození.
- Jak u červeného a bílého, tak u černého rybízu v prvním roce po výsadbě zakrátíme jednoleté výhony na tři pupeny. Díky tomuto řezu vyrostou silné výhony pro založení koruny keře.
Jak postupovat v dalších letech a take jak pěstovat atraktivní rybíz v podobě stromku se dočtete v článku Jak prořezávat rybíz: krok za krokem, rok po roce.