Zdroje: www.nkz.cz, zahradkarskaporadna.cz
Škůdci na rododendronech
Škůdci se rozhodně nevyhýbají ani krásným rododendronům, které česky nazýváme pěnišníky. Ač nepochází z našich končin, rododendronům se u nás daří velmi dobře a každý rok nás těší záplavou květů, díky nimž jsou tyto okrasné keře obdivovány.
Nicméně je jasné, že aby pěnišníky krásně kvetl, musí být v dobré kondici a mít všeho tak akorát. Má-li pěnišník dobré stanoviště, dost vláhy a ideální pH půdy, pak zbývá jen poslední překážka. Choroby a škůdci mohou rododendron napadnout kdykoli a značně pošramotit zdravotní stav keře. Mezi dobře známé a obávané patří lalokonosec rýhovaný, ale také méně známá síťnatka pěnišníková či běžná sviluška chmelová.
požerek lalokonosce
Rododendronům škodí lalokonosec
Lalokonosec rýhovaný je až 12 mm velký brouček, ale jen tak ho nepotkáte a jeho larvy už vůbec ne, zato spoušť po nich je nepřehlédnutelná.
Dospělý lalokonosec ohryzává okraje listů, ale mnohem větší problém představují jeho larvy, které spásají listy ve velkém. Brouk i larvy se živí listy v noci a přes den se na rostlině ukrývají. Brouci se líhnou v květnu a červnu, někteří se dožívají i dvou let a více let.
Neusněte však na vavřínech. Lalokonosec si nepochutnává jen na pěnišnících, ale stejný brouk napadá také kamélie, brsleny, třapatkovky, bohyšky, plamenky, rozchodníky, šeříky či tis a mnohé další rostliny běžné v našich zahradách.
Oproti viditelnějším, a proto snáze odhalitelným mšicím jsou svilušky mnohem záludnější
Sviluška napadá rododendrony a další
Sviluška chmelová je nejznámějším druhem svilušek, které u nás napadají okurky, vinnou révu, maliny, brambory a další hospodářské i okrasné rostliny.
Svilušky napadají listy, které sají. Na těch zanechávají stříbrné pavučinky uvnitř listu, kde v podstatě chybí tkáň zeleného listu, jež spásly svilušky. Listy napadených rostlin jsou proto výrazně světlejší se žlutavými tečkami a vzduchovými bublinkami uvnitř listu, které vypadají jako zmíněné pavučinky. Svilušky napadají také plody rostlin, které se kvůli tomu deformují.
Stephanitis rhododendri neboli síťnatka pěnišníková
Síťnatka, sítinovka a rododendrony
Méně známá síťnatka pěnišníková (Stephanitis rhododendri) se na našem území vyskytuje sporadicky, ale i masově a díky podobnosti v názvu se sítinovkou pěnišníkovou (Graphocephala fennahi) je v informacích o těchto dvou druzích hmyzu velký zmatek.
Síťnatky vypadají jako maličké mušky s bohatou kresbou na průsvitných křidélkách. Běžně se vyskytují i v Evropě a na dalších kontinentech. Z na podzim kladených vajíček se na jaře líhnou nymfy sající rub listu. Napadení síťnatkou je však viditelné i na listu z hora. Bělavé a světle zelné tečky jsou dobře rozeznatelné a na spodu listu zanechává síťnatka tmavé krupičky výkalů.
Sítinovka je naopak podobná maličkému lučnímu koníkovi. Je zelená s oranžovým pruhem a do Evropy byla zavlečena ze Severní Ameriky. V roce 2017 se již vyskytuje i na našem území. Od července do listopadu kladou dospělci vajíčka na listy pěnišníků, z nichž se na jaře líhne nová generace. Také tento hmyz se živí listy rododendronů a je na listech dobře viditelný především v ranních hodinách a během teplého počasí.
Graphocephala fennahi čili sítinovka pěnišníková
Jak se bránit škůdcům na rododendronech?
Klasickým řešením je postřik proti škůdcům. Insekticidy obsahující thiacloprid, ale také přírodní bio postřiky jejichž účinnou složkou jsou především rostlinné oleje. Pro všechny typy postřiků platí, že je jejich aplikace vhodná mimo polední žár za nevětrného počasí. Obě skupiny je také nutné aplikovat z rubu listů, případně škůdce smáčet.
Proti zmíněným škůdcům také fungují různé přírodu nepoškozující biologické zbraně ve formě parazitů a mikroorganizmů, které likvidují konkrétní druhy škůdců v různých stádiích vývoje.
