Sbírat každou kapku dešťovky je dnes samozřejmost, ale žádná nádrž není bezedná. Většinu druhů zeleniny bez zavlažování pěstovat nelze, ačkoli chytrým zaléváním, péčí o půdu a mulčováním můžete spotřebu vody snížit. Ovšem při výsadbě květin i okrasných dřevin lze předvídat a zvolit druhy, které budou na vláhu naprosto nenáročné.
Málo vody jim nevadí
Rostliny snášející letní sucho i zimní mráz pocházejí z evropských a asijských stepí, vápencových hor, ze kterých voda rychle odtéká, ze suchých kamenitých strání Středozemí i z amerických prérií. Zaoceánské prérijní rostliny, například oblíbené třapatkovky, kvetou často v druhé půli léta až do podzimu. Skvěle tak doplňují stepní vegetaci, která kvete častěji na jaře a počátku léta.
Mezi odolnými rostlinami najdete trvalky, letničky, cibuloviny, dřeviny i polokeře mnoha zahradních variet. Poté, co se ujmou, vydrží po celé léto bez zalévání. Jak to dokážou? Mají velmi dlouhé kořeny, které mohou násobně přesáhnout délku nadzemních částí, kterými čerpají vláhu ze spodních vrstev půdy. Zároveň krotí výpar vody z listů. Ty proto bývají menší, tužší, některé jsou chráněné drobnými chloupky nebo vrstvičkou vosku.
Rostlina výparu zcela zabránit nemůže – kdyby uzavřela všechny své průduchy, uhynula by hladem, neboť by nemohla přijímat oxid uhličitý, z něhož za pomoci slunce tvoří cukry. Existují i další strategie: některé rostliny jsou vybaveny zásobními orgány, v nichž si vláhu uchovávají – jako rezervoáry vláhy slouží například cibule, ztlustlé kořeny, hlízy, oddenky, stonky i listy.
květiny, záhon, divoký tymián
Výběr druhů a příprava půdy
Pokud zvolíte druhy pocházející ze severoamerických prérií, bude jim vyhovovat běžná hlinitá zahradní zemina obsahující dostatek humusu. Ten jí dodáte organickým hnojením, především kompostem. Díky humusu půda účelně zadržuje vláhu a zároveň kořenům umožní i dýchat. Prérijní druhy nevyžadují půdu dokonale propustnou. Pokud není extrémně těžká a jílovitá, stačí ji obohatit kompostem.
Oproti tomu rostliny pocházející z evropských a asijských stepí, například luční šalvěje, mavuně, kavyly či česneky, jsou uzpůsobeny k překonávání ještě většího sucha, stejně tak jako rostliny z kamenitých středozemních strání, oblíbené polodřevnaté bylinky. Vyžadují půdu opravdu dobře propustnou – jinak je může zahubit především zimní vlhkost. Zvláště těžší, jílovité půdy se vyplatí smísit se štěrkem, jehož frakce by se měla pohybovat mezi 5–16 cm. Ten může zároveň posloužit i jako mulč. Ve vrstvě 8–15 cm silné brzdí růst plevelů, chrání půdu před erozí a teplotními výkyvy a usnadňuje vsáknutí vody.
V zimě nebo za deštivého počasí pak udržuje spodní bázi rostlin v suchu – například kořenové krčky středozemních bylinek to ocení. Ovšem prérijní druhy, či například naši domácí šalvěj hajní, můžete zamulčovat i štěpkou nebo kompostem. Vrstva mulče však plevele pouze potlačuje. Proto je třeba budoucí záhon co nejlépe vyplít předem a zapomenuté nebo nové plevele včas odstranit. Dokud mladé rostliny nezesílí, mohly by je ohrozit.
Vyvarujte se však použití nerozložitelné bariéry, jako je netkaná textilie. Sice usnadní péči o výsadbu v prvních letech, ale poté zmaří její přirozený rozvoj. Lepší alternativou je karton, který se časem rozloží. Ve vrstvě mulče neoddělené od půdy se navíc mohou přesévat letničky, které trvalkové výsadby velmi pěkně doplňují. Rozestupy trvalek a keřů je třeba volit podle budoucí velikosti rostlin (u běžně velkých druhů to bývá kolem deseti sazenic na metr čtvereční), prázdná místa dočasně zaplní právě letničky.
květiny, záhon, liliochvostec
Zahrada bude díky odolným rostlinám krásná po celou sezonu, aniž by vyžadovala zálivku. Navíc pomůžete hmyzu, který z krajiny stále mizí – motýli, včely, čmeláci i další drobotina se budou z květů radovat stejně jako vy. Prérijní a stepní květiny, které vyniknou nejlépe ve skupinách, mohou doplňovat traviny, které výsadbu zjemní a roztančí, jakmile zavane vítr.
Aby tyto výsadby vynikly, měli byste jim věnovat dostatečnou plochu, alespoň 10 m2. Ze středozemních aromatických bylinek, doplněných vhodnými trvalkami, můžete vytvořit okouzlující výsadby i na menším prostoru. Všechny typy záhonů můžete dále doplnit jarními cibulovinami, z nichž většina je v létě na vláhu zcela nenáročná, letničkami i odolnými keři. Většině suchomilných rostlin vyhovuje plné slunce, existují však i druhy odolné vůči suchu i zastínění.
Jak vytvořit krásný záhon?
Většinu výsadby by měly tvořit skupinové a půdopokryvné druhy, okořeněné několika výraznými solitéry. Pokud rostliny zkombinujete tak, aby se doplňovaly co do výšky, tvaru, struktury i doby kvetení, bude záhon nádherný po celý rok.
Jak se vypořádat se suchem na zahradě? Podívejte se na toto zajímavé video:
To se snadno řekne, ale hůře provádí. Pomoci mohou konkrétní recepty na výsadby. Mnoho návodů na okouzlující záhony odolné vůči suchu naleznete v knize Hrdinové suchých zahrad, kterou připravila krajinná architektka Simone Kernová. Kniha je letošní novinkou nakladatelského domu Grada. Dozvíte se v ní mnoho užitečných informací o zahradničení v čase klimatické změny, naleznete seznam s popisy a vyobrazení rostlinných hrdinů. Autorka pochází z Německa, od něhož se naše klimatické podmínky liší jen velmi málo. A tady je jeden z mnoha receptů, které kniha nabízí, a to na Voňavý letní záhon.
letní zahrada, květiny, levandule
Klíčovou pro strukturu záhonu je levandule lékařská. V pozadí je umístěn další polokeř, perovskie lebedolistá. Žlutý kontrast dodává rmen barvířský. Žije sice krátce, ale dobře se rozsemeňuje a nikdy se příliš nerozmnoží. Nesmí chybět ani šalvěj – zde téměř odkvetlá, statná šalvěj hajní a šalvěj přeslenitá.
Křovinatý rámec tvoří kompaktní červenolistý dřišťál Thunbergův. Kosatec bradatý vysoký s velkými kopinatými listy je v této době již odkvetlý. Sporadicky se ve výsadbě střídají máčka plocholistá a lnice nachová. Pro estetickou hodnotu i v pozdním létě a na podzim byly přidány zatím nekvetoucí třapatka zářivá a poměrně pozdě se rozvíjející dochan psárkovitý, zvaný vousatec. Výsledkem je průběžné kvetení od konce dubna do podzimu.
Nákupní seznam pro VOŇAVÝ LETNÍ ZÁHON na cca 10 m2
3× dřišťál Thunbergův, Berberis thunbergii 'Atropurpurea Nana'
5× levandule lékařská, Lavandula angustifolia
1× perovskie lebedolistá, Perovskia atriplicifolia
3× rmen barvířský, Anthemis tinctoria
9× šalvěj hajní, Salvia nemorosa 'Caradonna'
3× šalvěj přeslenitá, Salvia verticillata 'Purple Rain'
3× kosatec bradatý vysoký, Iris barbata elatior
3× máčka plocholistá, Eryngium planum
3× lnice nachová, Linaria purpurea 'Canon J. Went'
3× třapatka zářivá, Rudbeckia fulgida var. sullivantii 'Goldsturm'
3× dochan psárkovitý, Pennisetum alopecuroides 'Hameln'
Související články
Zdroj: časopis Receptář
