obrázek z archivu ireceptar.cz

Rostliny v pohybu: stydlivá citlivka vnímavý citobýl

Že se květy slunečnice otáčejí za sluncem, ví každý. Je to však pohyb pomalý. Existují však rostliny schopné na určité podněty reagovat pohybem během sekundy nebo dokonce ještě rychleji!

Účel rychlých pohybů rostlin je dvojí: obyčejné rostliny chrání před býložravci, masožravým přináší kořist. Všechny tyto rostliny vždy reagují na dotykové podráždění určitých částí těla, po němž následuje rychlý pohyb listů nebo pastí. Tato schopnost lidi vždy fascinovala, proto pohyblivé rostliny patří mezi oblíbené položky v živých sbírkách pěstitelů botanických kuriozit. Navíc je lze celkem lehce pěstovat i v bytových podmínkách a některé z nich jsou dokonce považovány za obtížný plevel.

Slunečnice se otáčejí za sluncemSlunečnice se otáčejí za sluncemAutor: Archiv ireceptar.cz

Nedotýkat se!

Rostliny proti býložravcům používají různé „zbraně“, třeba trny, žahavé žlázy, jedy či látky způsobující u zvířat, jež je chtějí pozřít, nepříjemné chuťové vjemy či jiné potíže. Pohyblivé rostliny dokáží zase imitovat náhlé uschnutí: po dotyku sklopí drobné lístečky a poté svěsí celé listy. Pokud se jich tedy zvíře dotkne, během několika sekund se ze svěží, bohatě olistěné byliny stane na pohled suchý keříček. A protože se tyto rostliny v přírodě vyskytují ve větších skupinách, sklápějící se listy podráždí další jedince a během chvilky tak díky dominovému efektu „uschne“ celý porost.

Stydlivka citlivka

Nejznámější pohyblivou rostlinou je citlivka stydlivá (Mimosa pudica). České i latinské pojmenování přesně vystihuje její charakter: citlivka znamená citlivost na podráždění dotykem, deštěm či silnějším větrem, stydlivá pak reakci na tento podnět – sklopení lístečků (při slabším podráždění) i celých listů (při silnějších nebo častějších dotycích). Latinský název mimosa zase charakterizuje schopnost napodobovat uschlou rostlinu (odvozeno z řeckého mimos = herec, napodobitel) a pudica (pudicus = stydlivý) vyjadřuje opět reakci na dráždění. Lístečky citlivky se zvedají nahoru, celé listy se sklápějí dolů. Citlivka však sklápí listy i bez podráždění, a to v noci. Nejrychleji reagují mladé listy, stáří citlivost a rychlost reakce snižuje, stejně tak nízké (pod 15 °C) či vysoké teploty (nad 30 °C).

citlivka stydlivá (Mimosa pudica)citlivka stydlivá (Mimosa pudica)Autor: Archiv ireceptar.cz

Citlivka pochází z tropů Jižní a Střední Ameriky, dnes je však rozšířená ve všech teplých zemích světa a mnohdy je tam považována za původní. Roste v lesích, na loukách, pastvinách, v sadech, podél cest či vodních toků, na mořském pobřeží i v horách do výšek asi 1400 m n. m. Stonky dřevnatějí a nesou malé trny. Rostou vzpřímeně až polopoléhavě, nejčastěji jsou dlouhé 30–50 cm, někdy ale až 150 cm. Listy jsou složené z mnoha asi 5–10 mm dlouhých lístečků. Citlivka kvete růžovými kvítky uspořádanými do kulatých květenství. Plody mají plochý luskovitý tvar, jsou asi 2 cm dlouhé a obsahují několik čočkovitých, hnědých, asi 3 mm velkých, dobře klíčivých semen. V tropech či tropických sklenících botanických zahrad je citlivka vytrvalá, jako pokojová rostlina v bytě vydrží jeden až dva roky, pak začne postupně chřadnout a odumírat.

Citobejl čili palmová bonsaj

Další rostlinou se sklápěcími listy je Biophytum sensitivum, pro niž se v češtině nejčastěji užívají názvy biofytum, citobýl vnímavý nebo také citobejl. Lístečky i listy sklápí dolů, ale na pohyb reaguje pomaleji než citlivka, řádově o několik sekund, a sklápění je omezené teplotami, vodním režimem i denní dobou. Rostlina má rovný, dřevnatějící, 10–25 cm vysoký tenký stonek s vrcholovou růžicí listů o průměru 10–20 cm. Vzhledem připomíná malou palmu a často se pěstuje v keramických miskách jako „palmová bonsaj“. Je to vytrvalá rostlina, dožívá se až několika desítek let. Biophytum senzitivum i další biofyta pocházejí z tropických oblastí Asie a Afriky a je jich kolem 70 druhů.

citobýl vnímavý (Biophytum sensitivum)citobýl vnímavý (Biophytum sensitivum)Autor: Archiv ireceptar.cz

Pěstování

  • Citlivka i biofytum rostou nejlépe při teplotách 20–27 °C, a to na stanovišti s jasným rozptýleným světlem až polostínem.
  • Substrát musí mít vzdušný, mírně kyselý (např. směs rašeliny, písku a kompostové zeminy v poměru 3:2:1).
  • Vyhovuje jim vyšší vzdušná vlhkost a substrát by se měl udržovat stále mírně vlhký. Pokud by byl příliš mokrý, rostliny přestanou růst a trvale sklopí listy, při nedostatku vláhy jim zase rychle seschnou a opadají malé lístečky.
  • Hnojíme jednou za 14 dní běžným hnojivem pro pokojové rostliny, množíme semeny.

Množení semeny

Biofytum malá semena samovolně vystřeluje až několik desítek centimetrů daleko, často se stává, že nestačíme semínka sklidit včas a pak najdeme klíčící rostlinky v květináčích sousedních pokojovek. V botanických zahradách tak biofytum často doslova zaplevelí rozsáhlé plochy tropických skleníků. U citlivky sklidíme semena lehce, z uschlých lusků. Oba druhy vyséváme na začátku jara do substrátu stejného jako pro dospělé rostliny – citlivky asi 0,5 cm pod povrch, biofyta pod povrch jen mírně zatlačíme.