obrázek z archivu ireceptar.cz

Roubování za kůru zvládne i začátečník

Roubování dává pěstitelům svobodu a úžasné možnosti. Mohou zajistit pokračování své oblíbené staré odrůdě, vyzkoušet zajímavé novinky aniž by koupili sazenici. Ale první pokusy nejsou vždy úspěšné.

Řada pěstitelů ovoce není spokojená s výběrem některých odrůd svých stromů a přemýšlí, jak to změnit. Většinou si koupili už hotové stromky a s jejich roubováním nemají zkušenosti. Někdo si nechá nevhodnou odrůdu nově naroubovat od zkušenějšího ovocnáře, ale někdo se rozhodne, že si strom přeroubuje sám. Sáhne po literatuře a najde si kapitolu o roubování. Dočte se, kolik různých způsobů existuje.

Roubování kopulací je nejčastější, ale ne nejsnazší

Na prvním místě bývá v literatuře uvedeno roubování kopulací, a tento způsob také zkušení ovocnáři používají nejčastěji. Chce to „jenom“ dva šikmé řezy, jeden na větvičce stromu, a druhý na roubu. Ale řezná rána musí být rovná a stejně velká na obou částech. Oba řezy je nutné k sobě přiložit a musí „sedět“ (ne každý však ovládá nůž tak dobře, aby se mu to povedlo). Dále existuje ještě složitější způsoby roubování: jazýčkovou kopulací (kde přibudou další dva řezy), plátkování, roubování na kozí nožku a další.

čerství roubčerství roubAutor: Archiv ireceptar.cz

Roubování za kůru

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Základem úspěchu je doba, kdy roubujeme. Strom musí být v plné míze, nejlépe před květem, kdy se kůra odchlípne skoro sama.

 Při roubování za kůru jsou nároky na práci s nožem minimální. Stačí jediný šikmý řez na roubu, dlouhý přibližně 3 cm, na přesnosti již tolik nezáleží.

Rouby řežeme již v únoru nebo v březnu. Pak je vodorovně zakopeme celé do země do hloubky asi 20 cm až do doby, kdy budeme roubovat.

  • Na původním stromu najdeme podlouhlý výhon, který na konci více méně kolmo uřízneme a od konce podélným směrem nařízneme kůru.
  • Kůru pak od konce odchlípneme a odhalíme pod ní již tvrdší dřevo.
  • Naříznutý roub pak do vzniklého prostoru zastrčíme.

roub po jednom roceroub po jednom roceAutor: Archiv ireceptar.cz

 

Místo speciální pásky stačí obyčejná lepící

Jakmile roub zastrčíme, musíme vše ovázat. V zahradnických potřebách se prodává pásek fólie na převázání v kotoučích po 50 metrech. Roubujeme–li jen dvakrát nebo třikrát za život, je to skoro dost. Tak se raději vypravíme do papírnictví a tam si koupíme za pár korun nejmenší balení lepicí pásky. Tato páska není z papíru, jak to bývalo kdysi, ale je to také jemná folie. S tou pak ovážeme roub jedna radost. Nemusíme větvičku omotávat v jednom kuse a spoléhat se na to, že utěsnění zachráníme posledním uzlíkem. Stačí omotat jednou dokola a páska si své napnutí již udrží sama. Dále již roub klidně a důkladně omotáme po celé délce a chceme– li ušetřit štěpařský vosk, kápneme po omotání na holou řeznou plochu podnože trochu latexu.

tříletý plně propojený roubtříletý plně propojený roubAutor: Archiv ireceptar.cz

 

Roubování vlků

Chceme–li mít ještě větší jistotu, že se alespoň některý roub ujme, doporučuji uříznout rok před roubováním silnou větev nebo dokonce kmen, a celý obvod řezu nechat kolem dokola obrůst větším počtem vlků a naroubovat jich hned několik. Naroubovali–li jsme větvičky na kmen, pak v dalším roce nové letorosty ohneme a nasměrujeme je jako postranní větve kromě toho nejlepšího, který bude tvořit budoucí kmen.

Akční letáky