Při roubování se vybrané a upravené části dvou rostlin spojují tak, aby mohly srůst a jedna část pak vyživovala druhou. Roubování je spolu s očkováním způsob záměrného vegetativního rozmnožování, jehož cílem je udržet určité vlastnosti (geny) rostlin. Očkování a roubování se také označuje jako štěpování.
Jen samé výhody
Naroubované sazenice vysadíme na místo.
Ze zelenin se v posledních letech nejčastěji roubují okurky, melouny, nověji i papriky a rajčata. Roubování okurek však není novinka. Tento způsob pěstování se používá hlavně jako ochrana rostlin před půdními houbovými chorobami. Roubováním zamezíme fusariovému vadnutí a jiným nemocem kořenového krčku a kořenů. Roubované rostliny pronikají kořeny lépe do půdy a mají lepší přístup k vodě, jsou vitálnější a nezastavují růst ani za zhoršeného počasí. A díky určité rezistenci ušetříme na postřicích. Mohutný kořenový systém dokáže lépe vyživovat nadzemní část, proto jsou i sklizně vyšší než u neroubované zeleniny. Pro dosažení stejné sklizně můžeme vysadit méně rostlin. Například roubované sazenice rajčat je vhodné pěstovat na dva výhony, nikoliv na jeden, jak je běžné u obyčejných rostlin.
Roubování okurek na tykev
Tykvi odstraníme vzrostlý vrchol.
Nejprve vysejeme okurky a asi za tři dny tykve fíkolisté (Cucurbita ficifolia). Jim udržujeme teplotu okolo 20 °C, okurkám však dopřejeme teplotu vyšší – asi 24 °C. V době tvorby prvního pravého lístku začneme s roubováním. Vyjmeme podnož, tedy tykev, odstraníme vrcholový pupen, aby dále nerostla, a vedeme žiletkou asi do dvou třetin stonku šikmý řez dlouhý 0,5-1 cm. Rostlinku nesmíme zlomit.
Okurku odřízneme opačně.
Stejným způsobem upravíme i sazenici okurky, ale řez uděláme tak, aby se rostlinky mohly do sebe zaklesnout. Po zasunutí zavážeme místo spojení páskem alobalu, roubovací páskou nebo použijeme kolíčků či skřipce. Rostliny pak zasadíme do květináčů a zafixujeme bambusovou tyčkou, zalijeme je a umístíme na stanoviště s teplotou 21 °C. Udržujeme potřebnou vzdušnou vlhkost (ze začátku je dobré rostliny rosit jen mírně, aby jim nadměrné vlhko neškodilo, lze je přikrýt netkanou textilií), po deseti dnech začneme vzdušnou vlhkost snižovat.
Po dvou týdnech odřízneme kořeny.
V době, kdy rostliny srostou a okurka bude mít snahu růst (asi za 14 dní po naroubování), odřízneme ji zhruba 1 cm pod roubovaným místem. Tím ztratí vlastní kořeny a jejich funkci přeberou kořeny tykve.
Podobně lze roubovat melouny na lagenárii obecnou, které se také říká indická okurka.
Roubování rajčat a paprik je odlišné
Roubovaná paprika.
Na roubovaných rajčatech zvýšíme výnos až o 20 %, rostliny budou odolnější, robustnější a lépe odolají houbovým chorobám, protože budou mít silný kořenový systém. Způsob roubování je však odlišný. Podnož vypěstujeme z bujně rostoucích rajčat, semena obou vysejeme ve stejnou dobu. Až vytvoří děložní lístky, podnože nahrnkujeme a sazenice odrůdy rozsázíme do truhlíku (použijeme substrát pro předpěstování sazenic).
S roubováním začneme, až budou rostliny vysoké 10 cm. Podnoži zkrátíme vrchol asi o 3 cm a uděláme v ní rozštěp. Pak z odrůdy uřízneme roub dlouhý 3-4 cm, zkrátíme mu listy o dvě třetiny, seřízneme ho do V a vsuneme do rozštěpu podnože. Místo stiskneme malým kolíčkem nebo zavážeme páskou. Naroubované rostliny zakryjeme fólií, abychom udrželi vysokou vzdušnou vlhkost. Teplota by neměla překročit 24 °C a rouby nesmí zavadnout! Za týden začneme postupně odvětrávat, snižovat na 16 °C, pokud jsme použili fóliovou pásku, povolíme ji.
Pečlivě dbáme na to, abychom roubované místo nezahrnuli zemí. Jakmile totiž rostlina začne kořenit nad místem roubování, podnož ztratí funkci a rostlina se bude chovat jako neroubovaná.
