Barevné kvetoucí polštáře

Nízké, bujně rostoucí plamenky (Phlox subulata) tvoří polštáře obsypané pastelově zbarvenými květy, a to často po celé léto. Obrostou i svahy, kamení, zbytky suti. Daří se jim na slunci nebo v polostínu, jsou nenáročné na živiny, vyžadují pouze propustnou půdu. Pokud je po odkvětu lehce sestříhneme, budou košatější a i v dalších letech kompaktní. Na jaře a v létě je můžete množit dělením trsů i řízkováním.

Tařička zahradní (Aubrieta hybrida) má kromě hustých kvítků pastelových barev ještě jednu výhodu – je stálezelená a její polštáře zdobí zahradu celoročně. Daří se jí na slunci i v polostínu, v propustné půdě. V létě ji můžeme množit řízkováním, sama se ochotně rozrůstá do stran.

Hajnička (Nemophila menziesii) je letnička, ovšem i jednoletky lze jako náhradu trávníku použít. Buď dočasně, než se rozrostou trvalky, nebo na vyzkoušení, jak bude květinová náhrada trávníku vypadat. Letničky lze každoročně obměňovat dle libosti – i to je jejich výhoda. Hajnička tvoří blankytně kvetoucí porosty, je poléhavá, do 20 cm vysoká. Kvete na jaře a počátkem léta, hodí se do polostínu a snese i stín. Je ideálním společníkem jarních cibulovin i stínomilných trvalek.

Přírodní trávník

Od anglického se liší tím, že jsou v něm „plevele“, jako sedmikrásky, pampelišky jetele, jitrocele a rdesna vítány, zatímco herbicidy jsou zapovězeny. Síci ho stačí přibližně jednou za měsíc. Přírodní trávník je vyšší, pestřejší, ale stále po něm lze pohodlně chodit. Na rozdíl od často sečeného vydrží i v horkém létě zelený bez zálivky, nepotřebuje hnojení. Na jaře je štědrým zdrojem divoké listové zeleniny, jako jsou mladé listy pampelišek, sedmikrásek, jitrocele, jetele, žabince, kontryhele.. všechny je můžete přidat do salátu. Jedlé a léčivé jsou rovněž květy sedmikrásek a kořeny pampelišek. Přírodní trávník milují i motýli, čmeláci a ptáci, kteří v něm hledají hmyz.