Zatímco skleník obvykle vyžaduje značné investice, pařeniště je na prostor i náklady mnohem méně náročné. A vytápění hnojem, které se tolik osvědčilo našim předkům, rádi používáme dodnes.
Pařeniště je skvělý vynález
Jako pařeniště jsou často prodávány jednoduché kryty z polykarbonátu. Pokud je položíte na záhon bude půda k prvnímu setí a sázení vskutku připravená dříve, a rostoucí sazeničky díky skleníkovému efektu využijí každičký paprsek. Ale jakmile teplota klesne, prostor okamžitě vychladne, klíčení a růst se zastaví. Úspěch pak záleží na počasí, na počátku února bývá na takové pěstování příliš brzy.
Ovšem pokud si připravíte pravé pařeniště, jehož tajemství tkví v přírodním vytápění, můžete již v únoru pěstovat úspěšně. Využít můžete jak kryty prodávané, tak vlastní pařeništní rám (ze dřeva či cihel) a okna ze skla či lépe izolujícího dutinkového polykarbonátu.
Čerstvý hnůj zajistí pařeništi velmi účinné vytápění
Položíte je však nikoli na záhon, ale na předem připravenou jámu, která bude vyplněná přirozeným topidlem – čerstvým hnojem. Jedná o skutečně účinné vyhřívání, uvnitř pracující kupky byste si mohli téměř spálit ruku. Za odvoz hnůj často získáte u drobných chovatelů, na menší pařeniště stačí několik koleček.
Hnůj lze nahradit i dobře namíchaným kompostem, ve kterém třetinu tvoří čerstvý materiál bohatý na dusík (tráva, plevel, odřezky zeleniny, trus) a zbytek suché listí, sláma, štěpka. Přes den, za slunečného počasí, může teplota v pařeništi stoupnout až příliš, rostliny navíc potřebují čerstvý vzduch – větrání musí každé pařeniště, i doma vyrobené, umožnit. O regulaci se může postarat i automatické otvírání.
Postup založení
- Vyberte slunné místo a vykopejte na něm nejméně půl metru hlubokou jámu, nad kterou rám položíte. Alternativou je vyvýšený záhon, jeho stěny však musíte izolovat proti chladu.
- Na dno napěchujte nejméně 30 cm silnou vyhřívací vrstvu čerstvého hnoje a pokropte ho vodou. Pokud hnůj vychladnul, oživte ho popraškem páleného vápna a prolijte horkou vodou.
- Na hnůj navrstvěte 20 cm silnou vrstvu vyzrálého kompostu, případně směsi s kvalitní zeminou, listovkou, perlitem. Hnůj tuto vrstvu prohřeje, rostliny však nebudou kořenit přímo v něm – pro většinu by bylo jeho působení příliš silné.
- Dno od okolní půdy neoddělujte. Do pařeniště tak budou mít přístup užitečné mikroorganismy, a rovněž velmi užitečné žížaly, které se nastěhují, jakmile teplota trochu klesne. Na dno můžete položit pletivo proti hrabošům.
Co sázet do pařeniště
Za týden se zemina prohřeje a můžete sít nebo sázet saláty (nejčasnější sklizeň poskytnou odrůdy k řezu listů), roketu, kopr, pažitku, naťovou cibulku nebo asijskou listovou zeleninu.
Například salát vyklíčí při teplotě nad 5 °C přibližně za dva týdny, při 10 °C za týden. Nebo si doma předpěstujte sazeničky, zatímco pařeniště chystáte, v teple vyklíčí do dvou dní (viz týden 6).
Pokud pařeniště založíte už během února, první zeleninu budete moci sklidit už v březnu
Můžete také zkombinovat rychleji a pomaleji rostoucí druhy zeleniny s různými nároky na prostor tak, abyste pařeniště využili co nejlépe. Například kopr či cibulku mezi saláty. Po první sklizni můžete uvolněný prostor osadit okurkami – rozkládající se hnůj jim bude svědčit.
Tipy na závěr
- Pokud máte skleník, můžete pařeniště založit přímo v něm. Důmyslní pěstitelé ho používají i jako přírodní vytápění pod předpěstovávanými sazeničkami.
- Pařeniště může stejně jako na začátku sezony posloužit i na jejím konci.
- Před příchodem mrazivé noci můžete celé pařeniště zakrýt starou dekou.
Související články
Únorové číslo časopisu Receptář je právě v prodeji.
Zdroj: časopis Receptář
