Zatímco skleník obvykle vyžaduje značné investice, pařeniště je na prostor i náklady mnohem méně náročné. A vytápění hnojem, které se tolik osvědčilo našim předkům, rádi používáme dodnes.
Pařeniště je skvělý vynález
Jako pařeniště jsou často prodávány jednoduché kryty z polykarbonátu. Pokud je položíte na záhon bude půda k prvnímu setí a sázení vskutku připravená dříve, a rostoucí sazeničky díky skleníkovému efektu využijí každičký paprsek. Ale jakmile teplota klesne, prostor okamžitě vychladne, klíčení a růst se zastaví. Úspěch pak záleží na počasí, na počátku února bývá na takové pěstování příliš brzy.
Ovšem pokud si připravíte pravé pařeniště, jehož tajemství tkví v přírodním vytápění, můžete již v únoru pěstovat úspěšně. Využít můžete jak kryty prodávané, tak vlastní pařeništní rám (ze dřeva či cihel) a okna ze skla či lépe izolujícího dutinkového polykarbonátu.
Položíte je však nikoli na záhon, ale na předem připravenou jámu, která bude vyplněná přirozeným topidlem – čerstvým hnojem. Jedná o skutečně účinné vyhřívání, uvnitř pracující kupky byste si mohli téměř spálit ruku. Za odvoz hnůj často získáte u drobných chovatelů, na menší pařeniště stačí několik koleček.
Hnůj lze nahradit i dobře namíchaným kompostem, ve kterém třetinu tvoří čerstvý materiál bohatý na dusík (tráva, plevel, odřezky zeleniny, trus) a zbytek suché listí, sláma, štěpka. Přes den, za slunečného počasí, může teplota v pařeništi stoupnout až příliš, rostliny navíc potřebují čerstvý vzduch – větrání musí každé pařeniště, i doma vyrobené, umožnit. O regulaci se může postarat i automatické otvírání.
Postup založení
- Vyberte slunné místo a vykopejte na něm nejméně půl metru hlubokou jámu, nad kterou rám položíte. Alternativou je vyvýšený záhon, jeho stěny však musíte izolovat proti chladu.
- Na dno napěchujte nejméně 30 cm silnou vyhřívací vrstvu čerstvého hnoje a pokropte ho vodou. Pokud hnůj vychladnul, oživte ho popraškem páleného vápna a prolijte horkou vodou.
- Na hnůj navrstvěte 20 cm silnou vrstvu vyzrálého kompostu, případně směsi s kvalitní zeminou, listovkou, perlitem. Hnůj tuto vrstvu prohřeje, rostliny však nebudou kořenit přímo v něm – pro většinu by bylo jeho působení příliš silné.
- Dno od okolní půdy neoddělujte. Do pařeniště tak budou mít přístup užitečné mikroorganismy, a rovněž velmi užitečné žížaly, které se nastěhují, jakmile teplota trochu klesne. Na dno můžete položit pletivo proti hrabošům.
Co sázet do pařeniště
Za týden se zemina prohřeje a můžete sít nebo sázet saláty (nejčasnější sklizeň poskytnou odrůdy k řezu listů), roketu, kopr, pažitku, naťovou cibulku nebo asijskou listovou zeleninu.
Například salát vyklíčí při teplotě nad 5 °C přibližně za dva týdny, při 10 °C za týden. Nebo si doma předpěstujte sazeničky, zatímco pařeniště chystáte, v teple vyklíčí do dvou dní (viz týden 6).
Můžete také zkombinovat rychleji a pomaleji rostoucí druhy zeleniny s různými nároky na prostor tak, abyste pařeniště využili co nejlépe. Například kopr či cibulku mezi saláty. Po první sklizni můžete uvolněný prostor osadit okurkami – rozkládající se hnůj jim bude svědčit.
Tipy na závěr
- Pokud máte skleník, můžete pařeniště založit přímo v něm. Důmyslní pěstitelé ho používají i jako přírodní vytápění pod předpěstovávanými sazeničkami.
- Pařeniště může stejně jako na začátku sezony posloužit i na jejím konci.
- Před příchodem mrazivé noci můžete celé pařeniště zakrýt starou dekou.
Zdroj: časopis Receptář