Kde se vzaly?
Počátkem devatenáctého století nastalo velké šlechtění růží a vznikaly celé nové skupiny. Brzo se pozornost zahradníků obrátila také k možnosti využití růží jako pnoucích rostlin. Vycházeli přitom zejména ze dvou do Evropy nově dovezených divoce rostoucích druhů z východní Asie.
Růže mnohokvětá (Rosa multiflora) je vysoká čtyři i více metrů. Má mnoho bílých jednoduchých květů sice jen 3 cm velkých, ale opravdu bohatá květenství. Další okrasou jsou drobné kulaté temně červené šípky, které vydrží často dlouho do zimy. Mohou tedy posloužit i jako vánoční výzdoba. Růže Wichurova (Rosa wichuraiana) se od předešlé příliš neliší, ale dorůstá pouze do dvou metrů.
Protože obě tyto růže kvetou jen na počátku léta, bylo dalším cílem šlechtění u pnoucích růží prodloužit jejich kvetení, což se podařilo. Je však třeba si uvědomit, že růže pro opakování květenství potřebují nejprve vytvořit nové výhony. Teprve na nich jsou i nové květy. Tedy plochy plně pokryté květy vidíme jen při prvním kvetení počátkem léta. Pokud růže remontuje – opakovaně kvete, jsou květenství zasazena do zeleně listů.
Jak se pnou?
Pnoucí růže nemají žádné úponky, příčepivé kořínky ani se samy neovíjejí. V přírodě dosahují značné výšky a doslova nejlepšího místa pod sluncem jen tím, že se opírají o sousední vysoké keře i stromy. K tomu jim velmi dobře slouží ostny. Jen si zkuste vytáhnout z houštiny dlouhý výhon růže. Nepůjde to.
růže, pnoucí, Clair Matin, detail
Kam a jak je vysadit?
Pnoucí růže vysazujte minimálně metr od sebe, na slunné místo, nikoliv však přímo na sluneční úpal před bílou stěnu. Zde mimo vlastních rostlin utrpí na kráse i květy.
Pravidla jsou stejná jako u jiných růží – ideální je podzimní výsadba o 5 cm hlouběji, než růže rostly ve školce. Jamku je třeba před výsadbou a při ní pořádně prolít vodou.
S přípravou půdy si většinou netřeba dělat velké starosti. Popínavým růžím vyhovuje hlinitá nebo hlinitopísčitá půda zpracovaná do hloubky na dva rýče; tedy na 30 až 40 cm. Jamka by měla být asi půl metru široká. Růže mají raději mírně kyselou půdní reakci než zásaditou. Proto je při výsadbě ani později nevápněte.
Pnoucí růže mají dosti hluboce vyvinutý kořenový systém. Z toho plyne, že období sucha snášejí ve srovnání s jinými keři docela dobře. Většinou přímo neuschnou, ale nedorostou požadované výšky a také méně kvetou. Mladé rostliny ovšem zalévejte vydatně a pravidelně.
Před příchodem silnějších mrazů přisypejte kyblík kompostu. V předjaří pak proveďte radikální řez až na 15 cm, ponechejte jen ty nejsilnější výhony.
růže, pnoucí, Ludvík Večeřa, zídka
Jakou připravit oporu?
Konstrukci pro růže připravte již před výsadbou. Ponechejte ji vzdušnou, jednotlivé příčky by měly být asi půl metru od sebe. Hustá konstrukce zbytečně stíní a může se prolomit. Jako materiál lze použít přírodní řádně impregnované dřevo nebo kov. V tomto případě jsou vhodné barvy nezastiňující krásu růží a také nepřitahující teplo – třeba béžová či světle šedá.
Z růží můžete vytvořit kvetoucí stěnu nebo bránu. Pěkné jsou i delší tunely nebo popnuté besídky. Pamatujte však na to, že pokud budete pod růžemi procházet, musí být konstrukce nejméně 2,4 m vysoká. Pokud vysazujete bránu či tunel, měly by být naproti sobě umístěny stejné odrůdy, jinak si nepříjemně konkurují. Pro pokrytí větších vodorovných ploch jsou vhodné odrůdy s dlouhými tenkými výhony.
růže, pnoucí, Rosa Longicuspis, altán
Autor je botanik. Již celá desetiletí se věnuje výzkumu a pěstování rostlin ve Výzkumném ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, jehož součástí je i mimořádně inspirativní, veřejnosti přístupná Dendrologická zahrada. Více na dendrologickazahrada.cz
Související články
Zdroj: časopis Receptář
