Růže zvané floribundy: Jak vypadají a jak se pěstují

Určitě jste se již s tímto označením růží setkali. Víte však, kde se vzaly, jak vypadají a jak se pěstují?

Usilovné šlechtění růží začalo až v 19. století. Tehdy byly přiváženy do Evropy zejména z jihovýchodní Asie stále další a další druhy. Dříve nebo později se je dařilo křížit s nemnoha již tehdy známými odrůdami. Hlavním cílem byly zpočátku jen velké květy neobvyklých barev. Zahradníci si ovšem všimli, že přivážené růže víceméně opakovaly kvetení. Nenakvétaly tedy jen v červnu a v červenci, ale i později až do podzimu. Problémem bylo, že tyto přivážené růže byly ze subtropického klimatu, tedy v Evropě nedostatečně mrazuvzdorné.

Dlouhá cesta šlechtění

Postupně se šlechtitelům podařilo získat odrůdy dobře pěstovatelné alespoň v přímořské západní Evropě. Tak vznikla skupina růží označovaná jako remontantky. Tyto růže byly plnokvěté, ale dokonalého tvaru a pevné stopky bylo dosaženo až roku 1867 vyšlechtěním čajohybridů. Odrůdy této skupiny se již dost podobají současně běžně pěstovaným růžím. Rok 1867 je pak pokládán za rok vzniku moderních růží. Vše, co bylo vyšlechtěno dříve, se pak označuje jako historické neboli staré růže.

Koncem 19. století se ovšem šlechtění růží ubíralo i docela jiným směrem. Do Evropy se dostalo několik druhů popínavých. Jejich květy byly sice malé, ale v květenstvích o desítkách květů. Celá rostlina potom vypadala z dálky jako barevná stěna. Postupně se podařilo získat od nich odrůdy keřovitého tvaru i opakujícího kvetení. Tato skupina růží se označuje jako polyantky a také tyto růže se stále pěstují.

Floribundy přicházejí

Zahradníci ovšem chtěli velkokvěté i drobnokvěté růže spojit. Tedy získat růže poměrně velkého květu, tak velkého, aby plně pokrýval početné květenství. Zároveň tyto růže měly kvést prakticky bez přestávky od června do zámrazu. Zdařilo se a vznikla hned velmi populární skupina nazvaná floribundy.
Jejich přesnější popis by mohl vypadat takto: Růže vzpřímeného kompaktního vzrůstu vyrovnané výšky výhonů. Keř vysoký 50 až 120 cm. Při plném rozevření květy velké 6 až 9 cm, uspořádané v květenstvích po 4 až 9. Pochopitelně se i u floribund někdy vyskytnou pouze jednokvěté výhony nebo květenství s ještě více květy. Ty jsou plné, někdy ovšem s volným středem, kde je vidět tyčinky. Floribundy ve velké většině nevoní. Nakvétají postupně do podzimu, někdy s menší srpnovou přestávkou, a zpravidla tvoří šípky.

První růže označovaná tímto názvem byla vyšlechtěna v Německu roku 1909 – světle růžová Gruss an Aachen. Její kvalitu dokládá skutečnost, že se pěstuje a prodává dodnes. Postupně se i v této skupině podařilo získat růže dalších barev. Nejprve červené a bílé, později i líbivé žluté a oranžové. Pozoruhodně jsou také růže, které postupně při kvetení mění barvu v odstínech žluté, oranžové narůžovělé i sytě červené. Ty vytvářejí dojem, že na záhoně není vysazena jen jediná odrůda, ale že je jich více. Celkově působí vesele.

Růže mnohokvěté

Často se setkáte s označením mnohokvěté růže, kam se řadí i floribundy. Moc se toho ovšem o vzhledu těchto růží nedozvíte, protože jejich květy mohou mít 9 cm, ale také třeba jen 2 cm. Mnohokvětá růže a floribunda rozhodně není totéž.

Rozdělení mnohokvětých růží:

Počty květů v květenstvích	velikost květu v cm	tvar květu	skupina
desítky	2 až 5	jednoduchý i plný	polyantky
asi 10	4 až 7	plný s volným středem	polyantahybridy
4 až 9	6 až 9	zcela plný	floribundy

Další označení

Pokud uvidíte název patiová růže, není to nic jiného než menší floribunda nebo případně i růže miniaturní.
V poválečném období byly populární garnetky označované jako růže všedního dne, které se měly uplatnit jako levné skleníkové růže. Byly ovšem značně choulostivé k chorobám. Nyní jsou na trhu takřka výlučně velkokvěté dovážené skleníkové růže.

Výsadba a začátek pěstování

Floribundy bývají nenáročné a jejich požadavky se neliší od růží jiných skupin. Záhon vyžadují slunný nebo jen po část dne zastíněný. Stačí běžná zahradní půda a zálivka pouze při delším období sucha. Kontejnerované růže můžete vysazovat za příznivého počasí po celou vegetační sezonu. Prostokořenné sázejte v říjnu a na počátku listopadu. Jarní termín je vhodný jen při opravdu dobré zálivce.

V záhonech je vhodná vzdálenost asi 50 cm od sebe.
Výsadbovou jamku připravte dostatečně hlubokou, aby se kořeny neotáčely vzhůru.
Sázejte tak, aby místo očkování bylo asi 5 cm pod povrchem půdy, přimáčkněte a zalijte.
Před příchodem silnějších mrazů přidejte každou zimu kyblík kompostu. Ten pochopitelně zase při jarním úklidu odstraňte.

Základní řez se dělá v polovině března v době, kdy kvetou na zahradách zlatice neboli forzýtie. Nově vysazené růže přitom zkraťte radikálně a ponechejte jen 10 až 15 cm. Řez se snažte dělat kolmý, nerozštěpený, asi 5 mm nad očkem.

Další pěstování

V dalších letech v předjaří vždy nejprve vystříhejte výhony pomrzlé a polámané. Také odstraňte tenké přímé výhony v okolí kořenového krčku, které vyrůstají z podnože. Ponechané výhony pak zkraťte asi na polovinu výšky keře. Po celkovém úklidu je vhodná doba pro přídavek plného minerálního nebo organo-minerálního hnojiva.

Během vegetace plejte, okopávejte a odstříhávejte po odkvětu celá květenství. Odstraňování jednotlivých květů je náročné. Z chorob se určitě setkáte s černou skvrnitostí listů a s padlím růžovým. Intenzitu napadení těmito houbovými chorobami lze omezit opakovanými chemickými postřiky. V prodeji bývá pravidelně několik vhodných přípravků. Tyto růže dají dobře aranžovat do váz, ovšem i když řežete na počátku kvetení, vydrží obvykle jen tři až pět dnů.

Zajímavé floribundy

odrůda	rok	stát	barva květu
´Angela´	1984	Německo	sytě růžová
´Aprikola´	2000	Německo	oranžová
´Betty Boop´	1999	USA	červená a žlutá
´Bonica 82´	1982	Francie	světle růžová
´Crazy for You´	1999	USA	červená a bílá světle růžová
´Europeana´	1963	Nizozemsko	červená
´Friesia´	1973	Německo	žlutá
´Gartenspass´	2009	Německo	světle červená a bělavá
´Golden Holstein´	1989	Německo	sytě žlutá
´Gruss an Aachen´	1909	Německo	světle růžová
´Heidefeuer´	1995	Německo	růžově červená
´Isarperle´	2005	Německo	světle oranžová
´Jaen Cocteau´	2007	Francie	načervenale růžová
´Kimono´	1961	Nizozemsko	růžová
´Lampion´	2012	Německo	narůžověle světle žlutá
´La Sevillana´	1978	Francie	červená
´Leonardo da Vinci´	1993	Francie	sytě růžová
´Marie Curie´	1996	Francie	světle růžová a oranžová
´Maxi Vita´	2001	Německo	růžová
´Messestadt Hannover´	1962	Německo	červená
´Mona Lisa´	2003	Francie	červená
´Neues Europa´	1964	Německo	červená
´Orava´	1969	SR	tmavě červená
´Pastella´	2004	Německo	světle růžová
´Pussta´	1972	Německo	červená
´Red Garnette´	1947	Německo	červená
´Red Leonardo da Vinci´	2005	Francie	narůžověle červená
´Rosenprofessor Sieber´	1996	Německo	růžová
´Rumba´	1958	Dánsko	žlutě oranžová a červená
´Samba´	1964	Německo	světle žlutá a červená
´Scarlet Meidiland´	1966	Francie	narůžověle červená
´Stuttgardia´	2002	Německo	žlutá
´Tequila´	1985	Francie	oranžově červená
´Vendulka´	1973	ČR	oranžově růžová
´Whisky´	1967	Německo	oranžová, voní

O autorovi

Jiří Žlebčík je botanik. Již celá desetiletí se věnuje výzkumu a pěstování rostlin ve Výzkumném ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, jehož součástí je i mimořádně inspirativní, veřejnosti přístupná Dendrologická zahrada. Více na dendrologickazahrada.cz